CNS - centrální nervový systém

Cévní mozková příhoda (CMP) je časté onemocnění, postihující mozkovou tkáň. Příčinou je bud nedostatek krve nebo naopak krvácení do mozku či mozkových obalů. V obou případech dojde k poškození mozkové tkáně. Postižení projeví různými druhy příznaků.

Mozek...

Bez mozku nelze žít; jako celek je tedy mozek nenahraditelný. Poškození té které mozkové oblasti má za následek specifický druh postižení.

Předpoklady vzniku cévní mozkové příhody...

Mozek je struktura vysoce citlivá na přísun kyslíku a cukru. Bez kyslíku odumírají mozkové bunky (tzv. neurony) zhruba za 5 minut, v přítomnosti chladu se přežití neuronů o něco prodlužuje. Mozek sám je proti nedostatečnému prokrvení a tím i nedostatku kyslíku chráněn důmyslným systémem vzájemného propojení mozkových cév. Máme tři základní tepenná řečiště, oboustranně krční a obratlové, která se postupně rozvětvují a vzájemně se spojují. Přesto existují okrsky vyživované pouze z jednoho řečiště, které jsou náchylnějsí na nedostatek kyslíku. Mozek může být poškozen i přímo krvácením, tzv.hemorhagická CMP. Složitá situace nastává, pokud dojde ke krvácení do mozkových obalů, např. subarachnoidálnímu krvácení. Přímým účinkem volné krve dojde přes biochemickou kaskádu ke zmenšení průsvitu vzdálených cév.

Vznik...

Vznik cévní mozkové příhody může, ale nemusí být doprovázen bezvědomím. V případě bezvědomí Vás sanita odveze do nemocnice, kde Vás lékař vyšetří a podnikne potřebné kroky. Sobě nebo známým zavolejte ambulanci v případě, že Vás bolí hlava, zvracíte, či se cítíte malátný, hlava se motá, máte potíže s řečí, zrakem, sluchem či Vás brní nebo je hůře pohyblivá polovina těla. Další postup závisí dle stavu.

Příznaky cévní mozkové příhody...

Ne každé motání či bolest hlavy můžeme svádět na cévní mozkovou příhodu. Nicméně obezřetnost je namístě, časný zásah může ovlivnit zdravotní stav. Příznaky se mohou vyskytovat současně nebo izolovaně. Úkolem lékaře je příznaky rozpoznat a správně zahájit léčbu. Mezi subjektivní příznaky řadíme bolest hlavy, motání hlavy, náhlá nebo přechodná ztráta zraku, zvláště na jednom oku. Dále celková nevůle, brnění těla či končetin a pocit snížené citlivosti na končetinách. Mezi objektivní příznaky patří bezvědomí či poruchy vědomí, zvracení, nepravidelný pohyb očí, pokleslý koutek, zhoršení řeči a to výslovnosti, porozumění a vyjadřování, pokles či slabost končetin.

Co Vás čeká u lékaře...

Každému diagnostickému závěru předchází nejprve správný odběr anamnézy - osobních dat, předchorobí a ostatních údajů, ze kterých je možno vycházet. Následuje laboratorní a přístrojové vyšetření.

Lékař se bude ptát, připravte se na to...

V případě, že vnímáte příjezd do nemocnice a kontakt s lékařem, můžete být překvapeni otázkami, které zdánlivě nesouvisejí s potížemi. Nedivme se, tyto otázky patří k odběru anamnézy a někdy jsou to informace důležité. Tedy kromě údajů o zdraví rodičů, sourozenců a dětí se bude lékař ptát na prodělaná onemocnění, operace, úrazy, alergie. V souvislosti s cévní mozkovou příhodou jsou velmi důležité otázky zaměřené na Váš životní styl, návyky (kouření, alkohol) a pracovní zařazení. Připravte si seznam léků, které užíváte. I na to se Vás lékař zeptá. Po získání těchto všeobecných údajů přijdou specifické otázky ohledně Vašich současných potíží. V případě krutých bolestí hlavy lékař pomýšlí na krvácení do mozkových obalů. Dále se snaží odhadnout míru a dynamiku chorobného procesu. Objektivní vyšetření slouží k posouzení stavu Vašeho centrálního nervového systému. Lékař Vám položí několik jednoduchých otázek (například jaké je roční období) a poté Vás vyzve provést několik jednoduchých příkazů, například předpažte ruce dlaněmi vzhůru, dejte si špičku prstu na špičku nosu a podobně. Z anamnézy a objektivního vyšetření lékař udělá závěr a rozhodne, jaké laboratorní vyšetření doplní.

Jak se cévní mozková příhoda diagnostikuje...

Kromě již zmíněného lékařského vyšetření podstoupíte laboratorní a další diagnostické metody založené na přístrojové technice. Většina z nich je nenáročná, pacienta výrazně neomezují, výsledky jsou známy bezprostředně. Odběr krve a moči je naprosto standardním úkonem, pokud lékař zahájí jakékoliv vyšetřování. Rozhodně to není zbytečné, jak byste si mohli myslet. Jedním ze základních vyšetření je stanovení hladiny krevního cukru. Zvýšená, ale zejména snížená hladina mohou imitovat příznaky CMP.

CT a MRI

Provedení CT nebo MRI je standartním vyšetřovacím postupem u CMP. Lékaře zvláště zajímá rozlišení druhu mozkové příhody, protože léčba se u krvácení a nedostatku krve pro tkáň liší.

Ultrazvukové vyšetření krčních cév

Toto vyšetření lékařům ukazuje průtok krčními cévami. Zúžený průsvit cév má za následek snížený průtok a po vyčerpání rezerv z ostatních cév i sníženou dodávku kyslíku a cukru. 

Ostatní vyšetření:

Přesně v definovaných případech je na místě angiografie, což je přesné zobrazení cév či elektrofyziologická vyšetření, jako je EEG nebo vyšetření evokované potenciály.

Medikamentózní léčba cévní mozkové příhody...

Základní rozdíl je v přístupu ke krvácení do mozkové tkáně, krvácení do mozkových obalů a ischemii. Obecně řečeno, mozková tkán reaguje na poškození otokem. Je-li tkáň přímo zničená, ať krvácením nebo ischemií, má těsném okolí okrsek tkáně v otoku. Tkán v otoku může být zachráněná. Cílem léčby je tady zastavení a zmenšení otoku, zabránění nové příhodě a léčba komplikací