Cirhóza jater - příčiny, příznaky a léčba

Cirhóza, lidově ztvrdnutí jater, je onemocnění charakterizované poškozením a přestavbou vnitřní struktury jater. Typicky se projevuje poruchou jaterních funkcí, zežloutnutím a otoky.

Co jste možná netušili...

Termín „cirhóza“ pochází z řečtiny. Slovem „kirrhos“, zažloutlý, starověcí lékaři označovali nemocné, kterým se díky onemocnění jater hromadila v těle žlučová barviva a propůjčovala jejich kůži nažloutlou barvu.

Cirhóze předchází zánik jaterních buněk a množení vaziva - fibróza. Vaše játra mají obdivuhodně vysokou schopnost regenerace, ke které je však zapotřebí dostatek nepoškozených buněk a optimální podmínky k jejich množení a růstu. V opačném případě přechází fibróza v nevratnou přestavbu vašich jater. Vzniká cirhóza.

Jaterní cirhózu si většina lidí automaticky spojuje s nadměrnou konzumací alkoholu. A skutečně, nejvíce úmrtí na cirhózu vykazují státy s tradičně vyšší spotřebou alkoholických nápojů. Patří mezi ně například Německo, Rakousko nebo Itálie. Prvenství drží Francie, kde ročně zemře na cirhózu 35 lidí na 100 tisíc obyvatel. V našich podmínkách je to asi 15 na 100 tisíc obyvatel. Vašim játrům ale neškodí jen alkohol. Druhým nejčastějším faktorem vyvolávajícím cirhózu jsou virové záněty jater. Cirhóza vzniká i z řady jiných příčin. Podílí se na ní poškození jater toxickými látkami (jedy, ale i některými léky), autoimunitní záněty nebo porucha odtoku žluči.

Jak vzniká cirhóza jater

Vlivem škodlivých faktorů (alkoholu, virů, toxických látek a dalších) dochází v játrech k zániku buněk a množení vaziva. Zjednodušeně si celý proces můžete představit jako jizvení. Vaše játra se nedokáží dostatečně rychle regenerovat. Normálních buněk schopných plnit očišťovací funkce rychle ubývá a jejich místo nahrazuje vazivová tkáň. Kromě ubývání jaterních buněk se začínají objevovat nevratné změny ve vnitřní struktuře orgánu.

Zbývající jaterní buňky vytvářejí drobné ostrůvky, které vypadají jako uzly. Jejich uspořádání se významně liší od normálního stavu. Kolem ostrůvků jaterních buněk je jen samé vazivo. Zdravá játra mají důmyslnou strukturu. Všechno v nich má své místo. Přijímají krev přitékající vrátnicovou žilou ze střev, zpracovávají v ní obsažené látky, vychytávají škodliviny a propouštějí očištěnou krev do organismu. Pracují jako filtr. Při rozvíjející fibróze se ale najednou filtr ucpe.

V cirhotických játrech spolu ostrůvky jaterních buněk vzájemně nemohou komunikovat a drobné jaterní cévy zanikají. Krev ztrácí přirozené cesty svého průtoku. Cirhózou přestavěná játra začínají být neproniknutelnou překážkou. Krev se před nimi hromadí. Rozvíjí se tzv. portální hypertenze.

Jak se projevuje

Cirhóza jater může probíhat dlouho bez jakýchkoli příznaků. Ty se objeví až po poškození významné části jater. Mezi obvyklé obtíže při poruše jaterních funkcí patří celková únava, nevýkonnost, malátnost, porucha chuti k jídlu, špatné trávení, nadýmání nebo poruchy vyprazdňování (zácpa nebo průjem). Zvětšená játra na sebe upozorní nepříjemným pocitem v břiše a tlakem v pravém podžebří. Při poruše tvorby a vylučování žluči se projeví charakteristické žluté zbarvení kůže – ikterus.

S pokračující cirhózou se popsané projevy prohlubují. Nemocný celkově strádá a hubne. Navíc se přidávají otoky a porucha srážlivosti krve. Nápadnou známkou je nepřirozeně zvětšené břicho s nahromaděnou tekutinou uvnitř (ascites) a otoky kotníků nebo celých dolních končetin. Objevuje se krvácení z nosu, dásní a zvýšená tvorba modřin.

Krev hromadící se před játry si hledá cesty, jak překážku obejít. Díky tomu se rozšiřují podkožní žíly na břiše a vznikají varixy v jícnu. Díky tomu, že obchází játra, není krev zbavována všech škodlivin. Jejich vysoký obsah v krvi působí na mozek. Tehdy se objeví zmatenost, změny chování nebo ztráta vědomí – jaterní koma.

Jak se potvrdí

Diagnózu jaterní cirhózy může při bezpříznakovém průběhu stanovit až pitva. Nemocný může žít i zemřít bez jakéhokoliv tušení o tom, že se s jeho játry něco děje. Příčina smrti nemusí s játry vůbec souviset.

Podezření na jaterní cirhózu může vzniknout při zcela běžném vyšetření, například vstupní prohlídce do zaměstnání. Lékař při biochemickém vyšetření vaší krve objeví zvýšené hladiny jaterních enzymů a krevního barviva bilirubinu. Hladiny krevních bílkovin mohou být naopak snížené. Objevují se také odchylky v testech krevní srážlivosti.

Lékař odebere Vaši anamnézu. Bude Vám klást otázky zaměřené na rizikové faktory odpovědné za vznik cirhózy. Důležité jsou údaje o množství a frekvenci konzumace alkoholu, prodělaných infekcích i možném styku s jedovatými látkami. Výsledky laboratorních vyšetření společně s pečlivě odebranou anamnézou obvykle stačí ke stanovení diagnózy.

Játra lze vyšetřit pomocí různých zobrazovacích metod. Mezi nejpřínosnější patří ultrazvuk břicha a počítačová tomografie. Diagnózu cirhózy a vnitřní změny struktury jater spolehlivě stanoví histologické vyšetření vzorku jater odebraného punkcí.

Jak se léčí cirhóza jater

Možnosti léčby cirhózy jsou velmi omezené. Základem je okamžitě zastavit působení faktorů poškozujících vaše játra. V případě alkoholu to předpokládá úplnou abstinenci, v případě hepatitid odpovídající léčbu. V pokročilých stádiích cirhózy se léčba zaměřuje na podporu metabolismu a přísun energie. Jediným způsobem, jak nahradit funkci postižených jater, je v současnosti jejich transplantace.

Co dál...

Jaterní cirhóza významně snižuje průměrný věk nemocných. Častou příčinou smrti jsou nezvladatelné komplikace pokročilé cirhózy. Mezi ty nejzávažnější patří krvácení z jícnových varixů a postižení mozku (jaterní encefalopatie).

Varixy vznikají rozšířením žilních spojek v jícnu při portální hypertenzi. Jsou velmi křehké a může se stát, že prasknou. Projeví se to náhlým masivním krvácením, které nemocného často ohrožuje na životě. Bez okamžitého lékařského zásahu nastává smrt z vykrvácení. Důvodem pro vznik jaterní encefalopatie je působení škodlivých látek na mozek. Při nejtěžším stupni poškození upadá nemocný do komatu, ze kterého se už nemusí probudit.

V cirhoticky změněných játrech může dojít k rozvoji nádorového bujení. Vzniká smrtící karcinom jater. Doba přežití se v takovém případě počítá na měsíce.

Jak se tomu všemu vyhnout?

Nejlepším způsobem prevence je ochrana jater před působením škodlivých faktorů. Nutnou podmínkou je střídmá konzumace alkoholu. Co si pod tím představit? Tolerance alkoholu je u každého z nás jiná. Za nebezpečné se považuje už požívání 60 gramů alkoholu za den. To zhruba odpovídá 4 půllitrům piva, lahvi vína nebo 4 „panákům“ tvrdého alkoholu. Uvedené množství platí pro muže. Tolerance žen k působení alkoholu je nižší. Jejich játra poškozuje už trojnásobně nižší množství zkonzumovaného etanolu. Nejnebezpečnější bývá pravidelná a dlouhodobá konzumace alkoholu.