Alzheimerova nemoc: jak se novodobé epidemii ubránit?

Představte si, že by vám vaše paměť vypovídala službu a myšlenky se chovaly naprosto chaoticky. Schopnost úsudku a myšlení se pomalu a nenápadně zhoršuje, mění se vaše osobnost, zhoršují se i vztahy s vašimi blízkými, dostáváte se do izolace a postupně se o sebe již nedokážete ani postarat a jste odkázáni na pomoc druhých. V podobné situaci se ocitá v České republice více než 155 tisíc lidí postižených demencí.

Jak se jmenuje ten pán, co mi schovává věci?

Alzheimerova nemoc je nejčastějším typem demence. Dochází u ní v první řadě k narušení myšlení a krátkodobé paměti. Nemoc byla poprvé popsána začátkem minulého století německým psychiatrem Aloisem Alzheimerem, který si při pitvě pětapadesátileté pacientky s neobvyklou formou demence všiml na jejím mozku několika zvláštností. Šlo o typické změny týkající se nervových vláken a nervových buněk. Těmi se Alzheimerova nemoc odlišuje od jiných demencí i v dnešní době.

„Alzheimer“ útočí nejen na seniory

Alzheimerova nemoc je častá ve vyšším věku, ve věku nad 80 let postihuje dokonce každého třetího seniora. Těžší rodinná forma této demence může ale vypuknout dokonce po třicátých narozeninách, častěji se ale objeví u padesátníků.

Plíživá, ale o to zákeřnější

Alzheimerova nemoc se může ohlašovat různými příznaky počínaje ztrátou zájmu o koníčky až po změnu osobnosti. Projevy onemocnění jsou navíc zejména zpočátku velmi nenápadné. 

Čemu věnovat u svých blízkých pozornost:

• ztrátě paměti,
• poruše řeči, neschopnosti vzpomenout si na některá slova, 
• změně osobnosti, nálad i chování, depresím,
• problémům s abstraktním myšlením,
• obtížím při rozhodování, zhoršenému úsudku,
• problémům s vykonáváním každodenních úkonů,
• zhoršené orientaci, dotyčný se může ztratit i na známém místě,
• ukládání věcí na jiná místa, často nelogickému,
• ztrátě zájmu o zaměstnání a koníčky.

Jak zpomalit mizení paměti

Alzheimerova nemoc je chronické onemocnění, které probíhá dlouhodobě a jehož projevy se plíživě zhoršují. Počáteční známky mohou být velmi nenápadné, dotyčný ale postupně přestává zvládat základní úkony a stává se závislým na pečující osobě. V nejtěžším stadiu nemoci se pak již pacienti neorientují ve vnějším světě, přestávají poznávat své blízké a zcela ztrácejí soběstačnost, mívají i problémy s příjmem potravy a s vylučováním. „Zatím není Alzheimerova choroba vyléčitelná. Existují však způsoby, jak je možné ji zpomalit. Patří sem léky ze skupiny tzv. kognitiv, které předepisuje lékař specialista (neurolog, geriatr, psychiatr). Léčebný potenciál těchto léků není u nás ještě zdaleka využíván, dnes víme, že působí významně i při dalších doprovodných syndromech demence. U nás bohužel zatím příliš často používáme tlumivé léky, antipsychotika a podobně, a to ke škodě pacientů,“ říká doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., předsedkyně České alzheimerovské společnosti.

Ochrana před demencí: pozor na tlak i na cukrovku

Předsedkyně České alzheimerovské společnosti pacientům doporučuje dbát i na prevenci – na tíži nemoci má totiž vliv i stav mozkových cév.

Pro prevenci Alzheimerovy choroby je důležité dodržovat tři zásady:

• zdravá, čerstvá strava,
• přiměřený tělesný pohyb a
• duševní aktivita.

Pro zpomalení postupu demence, ale i pro duševní a fyzické zdraví je důležitá i úprava dalších rizikových faktorů ohrožujících srdce a cévy, léčba cukrovky a vysokého krevního tlaku. Doc. Holmerová upozorňuje na to, že preventivně mohou působit i některé léky užívané k léčbě cukrovky. Neméně důležitá je i léčba vysokého tlaku, která umožní oddálit rozvoj demence.

„Některé léky ze skupiny blokátorů kalciových kanálů, které pronikají mozkomíšní bariérou, mají nezanedbatelný preventivní efekt, který nelze vysvětlit jen kompenzací hypertenze, ale jedná se pravděpodobně i o přímé protektivní působení. Proto v současné době financuje dokonce Evropská unie výzkum zabývající se podobným lékem,“ dodává lékařka. Na podporu paměti se také používají přírodní preparáty z jinanu dvoulaločného neboli ginkgo biloby. Ale pozor, fungují jen některé z nich, jiné mohou mít naopak jen škodlivé účinky.

Pomocná ruka pro nemocné i pečující

Kromě obrovských nákladů ve zdravotnictví i sociálním systému je třeba, aby byli lidé vybaveni i informacemi o tom, jak Alzheimerovu nemoc rozpoznat, jaké jsou možnosti léčby a jakou péči nemocní potřebují. Doc. Holmerová k tomuto tématu říká: „Nesmírně důležité jsou různé podpůrné služby, ať již zdravotnické, nebo sociální, které péči o pacienta v domácím prostředí usnadní a de facto i umožní v situaci, kdy už rodina není schopna veškerou péči zastávat. U nás hovoříme stále o ústavech. Ve skutečnosti nám ale chybí zejména různé terénní služby a podpora pečujících rodin. Pokud lidé takové služby potřebují, měli by se obracet na příslušné sociální odbory obcí, zejména obcí s tzv. přenesenou působností. Obce totiž někdy neví, že tam tito lidé žijí a že mají také své potřeby – na rozdíl třeba od fotbalových klubů, které své »potřeby« dost dobře umí prosazovat.“

V ideálním případě by tedy ústavní léčba měla zůstat nouzovým řešením a rodinám i pečujícím by se mělo dostat veškeré podpory v náročné péči, která zajistí nemocným život v jejich prostředí, láskyplném i tolerantním. To však bohužel zatím zůstává spíše hudbou budoucnosti.

doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.

předsedkyně České alzheimerovské společnosti, místopředsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti a ředitelka Gerontologického centra v Praze 8

odborník uLékaře.cz

(hak)