Alergie na léky

Nežádoucí reakce na léky je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) definována jako neplánovaná a škodlivá reakce, která nastane po užití běžných dávek léků.

Patří mezi ně i reakce imunologicky podmíněné, pro které se užívá termín lékové alergie. Alergickou reakci může vyvolat téměř každý lék.

Jak se alergie na léky projevuje?

Naštěstí je většina těchto alergických reakcí mírná, jedná se nejčastěji o různé vyrážky, kopřivku, svědění kůže a očí. Závažnější reakcí je dušnost, hvízdavý dech, otok rtů, jazyka a obličeje, který může pokračovat otokem hrtanu a vést k udušení. Nejzávažnější je celková alergická reakce, odborně zvaná anafylaktický šok. První příznaky takové reakce mohou být chrapot, dušnost, kopřivka, motání hlavy, zmatenost, rychlý a nepravidelný puls, bušení srdce, bolesti břicha, zvracení, průjem a křeče v břiše. Stav může postupně vést až ke ztrátě vědomí. Pacient je vážně ohrožen na životě.

Rizikové faktory lékové alergie:

• mladší věk (20–50 let), kdy je obecně imunitní reaktivita vyšší;
• ženské pohlaví (nejspíše hormonální vlivy);
• dědičné vlohy;
• chemické vlastnosti léku – velká molekula složky léku snadno senzibilizuje, malá molekula se zase snadno váže na bílkoviny a snáze senzibilizuje v této podobě;
• opakované podání stejného léku; někdy ale dojde k reakci již po prvním podání léku, což je dáno zkříženou reaktivitou léku s jinými alergeny, se kterými se pacient v minulosti již setkal;
• kombinace s jinými léky;
• způsob podání – rizikovější je podání přímo do žíly;
• onemocnění, pro které je lék podáván; pacienti s AIDS mívají reakce po podání sulfonamidů, pacienti s infekční mononukleózou mají časté reakce po podání ampicilinových antibiotik.

Jaké léky způsobují alergii nejčastěji?

K lékům, které nejčastěji vyvolávají alergické reakce, patří penicilin a podobná antibiotika, sulfonamidová chemoterapeutika a léky chemicky podobné, antiepileptika, preparáty inzulinu (zejména zvířecího původu), místně znecitlivující léky, léky obsahující jod (zejména kontrastní látky pro RTG vyšetření).

Typy alergie na léky

Léková alergie na léky je někdy obtížně odlišitelná od jiných reakcí, například toxických účinků, předávkování, prosté nesnášenlivosti a dalších. Léková alergie je na rozdíl od těchto ostatních projevů způsobena imunitní reakcí. Ta může být buď okamžitá, nebo oddálená.

Okamžitá alergická reakce na léky

Okamžité reakce nastávají maximálně do hodiny po podání léku. Jsou způsobeny alergickými IgE protilátkami, které pacient začal tvořit po předchozím podání léku. Při dalším podání stejného léku pak dojde k alergické reakci. Ta může nastat již během minut po podání a může se rozvinout až do anafylaktického šoku.

Oddálená reakce na léky

Imunologické reakce nemusí ale být jen okamžité, v některých případech se příznaky objeví až za týden i déle po podání léku. Způsobí ji alergen, který se váže přímo na některé buňky (T-lymfocyty, žírné buňky).

Zkřížená alergie léků s pylovými alergeny

Zkřížené reakce po podání léčiva na pylové alergeny nejsou příliš časté. Pozorovány byly většinou pouze při podání bylinných extraktů, nebo pokud jsou součástí léků cizorodé bílkoviny, jako je tomu například u některých očkovacích látek nebo hormonů zvířecího původu.

Různé bylinné přípravky jsou často používány v alternativní medicíně, o které panuje obecné povědomí, že je to léčba "přírodní", a tedy bez škodlivých vedlejších účinků. Bohužel to není docela pravda. Byly popsány jak toxické, tak alergické reakce po podávání například homeopatik. Lidé trpící pylovou nebo jinou alergií jsou k takovým reakcím náchylnější. Mezi pylovými alergiky je častá například senzibilizace na hvězdnicovité (Asteraceae), k nimž patří například i rostlina Echinacea, často používaná v homeopatii, nebo také často používaný heřmánek.

Přírodní léky ze včelí mateří kašičky mohou obsahovat stopy pylů a totéž platí i pro med, často užívaný v domácím léčitelství. Některé očkovací látky jsou vyráběny na kuřecích embryích, a tak obsahují stopová množství vaječných bílkovin. Jiné mohou obsahovat příměsi antibiotik anebo kvasinek. Pokud pacient trpí alergií na tyto složky, mohou očkovací látky, které je obsahují, vyvolat závažné reakce.

Nebezpečí skryté v pomocných látkách

Další nebezpečí může číhat ne v léčivech samotných, ale v jejich pomocných látkách. Kapsle mohou obsahovat želatinu, barviva, laktózu, škrob. Tyto příměsi mohu být skrytou příčinou alergických i intolerantních reakcí na léky, což někdy působí obtíže v diagnostice.

Prevence lékové alergie

Prevence lékové alergie obecně znamená nepodávat léky zbytečně. Jiná prevence neexistuje. Pokud však pacient již prodělal alergickou reakci na konkrétní lék, tak je nutné se tomuto a všem podobným lékům vyhýbat. Když není jistota, na co pacient reagoval, je možné v některých případech stanovit proti podezřelým lékům protilátky nebo provést kožní testy.

Definitivním potvrzením reakce po podání léku je expoziční test. Pod lékařskou kontrolou (nejčastěji na JIP) je pacientovi podána malá dávka podezřelého léku, potom se situace opakuje ještě jednou s neúčinnou složkou, aniž by pacient nebo lékař věděl, co je podáváno. Obě reakce se zaznamenají a zhodnotí. Tím se předejde zaujatému hodnocení jak ze strany pacienta, tak ze strany lékaře.

Léčba alergických reakcí na léky

Léčba alergických reakcí na léky je stejná jako u jiných alergických reakcí. Velmi důležité je přitom také co nejrychlejší odstranění léku z těla. Po zvládnutí akutní reakce by měl být pacient před propuštěním důkladně poučen o prevenci, zejména ve smyslu doporučení, kterým lékům se má vyhýbat.