Žlučník

K čemu nám slouží žlučník?

Říká se...

„Žlučník je „tiskový mluvčí“ jater.“

V minulosti

Žlučníkové kameny léčil už staroegyptský lékař a stavitel první pyramidy Imhotep ve 3. tisíciletí před naší letopočtem. O tom, že kameny trápily už naše pradávné předky, svědčí dobře zachovalé mumie. Hippokrates označil černou a žlutou žluč za dvě ze čtyř základních tělních tekutin, které řídí všechny pochody v organismu. K léčbě kamenů a zánětů žlučníku používali lékaři například extrakty z dřišťálu nebo rozdrcená semena hlohu. K prevenci se hojně používal olivový olej. Starověcí Číňané zase s úspěchem prováděli akupunkturu. Učenci ve 12. století označovali žlučník za kuchaře, který „míchá“ potravinami v žaludku. Játra jim připomínala oheň, který pod „žaludečním hrncem“ topí. Později považovali žlučník za hlavní regulátor nálady. Při jeho poruchách trpěli pacienti melancholií.

#IMG#

Jak to viděl Jessenius

Žluč je tekutina, která se tvoří v játrech mezi jaterními lalůčky. Žlučovými kanálky je odváděna do jaterního vývodu, na který ze strany nasedá dalším vývodem žlučník. To je dutý váček jakoby schovaný pod játry, těsně pod pravým žeberním obloukem. Svým tvarem žlučník připomíná středověký pytlíček na mince, a to i velikostí, mívá totiž v průměru 8 až 12 centimetrů na délku a 4 až 5 cm na šířku. Žluč se ve žlučníku shromažďuje a během trávení je vypuzována do žlučovodu. Odtud stéká do dvanáctníku, kde napomáhá trávení.

Pod lupou

Když se podíváte na žlučník pod mikroskopem, uvidíte změť buněk. Stěna žlučníku se dá podle buněčné skladby rozdělit do tří vrstev. Zevnitř je žlučník vystlán sliznicí. Nad ní je hladká svalovina, která je zvnějšku obalená další, ochrannou vrstvou buněk.

Srovnávací anatomie

Žlučník mají i ostatní živočichové s pevnou kostrou, neboli strunatci. Prasklý žlučník např. u kapra dokáže spolehlivě znehodnotit budoucí štědrovečerní krmi - maso nasáklé žlučí je příšerně hořké. Zatímco lidská játra vyrobí denně 0,5 - 0,7 litru žluči, v koňských játrech vznikne denně 2 - 6 litrů. Středně veliký pes vytvoří denně 0,25 - 0,3 l žluči.

Anatomie

Kdybyste si chtěli žlučník nahmatat, museli byste se zhluboka nadechnout a pak při výdechu sáhnout zhruba doprostřed pod pravý žeberní oblouk. Nejtěsnějším sousedem žlučníku jsou játra. Pravý lalok jaterní většinou žlučník zcela překrývá. Žlučník je svým vývodem napojen na žlučovod, který zprava ústí do dvanáctníku. S dvanáctníkem zleva těsně sousedí slinivka břišní, jejíž vývod do dvanáctníku ústí většinou ve stejném místě jako žlučovod. Toto místo se nazývá Vaterská papila.

Funkce

Žlučník slouží jako rezervoár pro žluč, která do něj přitéká z jater. Když se do dvanáctníku dostane tučná potrava, dostane žlučník chemický a nervový signál a začne pomocí svalových stahů vypuzovat nashromážděnou žluč, která pak ve střevě rozloží ony tučné části potravy, aby se mohly dále vstřebat.

Když nefunguje

Nejčastěji je žlučník postižen tvorbou žlučových kamenů, ať už ve formě jemného písku, několika drobných kamínků nebo jednoho velikého kamene. Kameny mohou ucpat žlučové cesty, navíc však svou přítomností trvale dráždí sliznici žlučníku. Ta je díky tomu neustále zanícená, neboli buňky sliznice se stále obměňují, přerůstají a bojují se zánětem. Pokud kameny vycestují ze žlučníku, mohou ucpat žlučové cesty. Někdy dokonce nevycestují žlučovými cestami, ale „prokoušou se“ skrz stěnu žlučníku do sousedních orgánů a vytvoří tak mezi nimi píštěl.

Jak to poznám?

Ucpání žlučových cest se obvykle projeví velmi nepříjemně - vznikne silná, křečovitá (lékaři říkají „kolikovitá“) bolest, nejčastěji v pravém boku. Bolest může vystřelovat až do zad. Mohou se objevit i teploty a zvracení. Žluč městnající v játrech se částečně dostává do krve, což se navenek (protože tato krev mezitím odteče do zbytku těla, včetně kůže) projeví jako zežloutnutí (ikterus) a svědění kůže. Zánět žlučníku může také bolet a být provázen teplotami. Pokud je sliznice žlučníku dlouhodobě, řádově roky, drážděná přítomností kamenů nebo písku, může vzniknout rakovina žlučníku, což je jedna z nejzhoubnějších rakovin vůbec.

Vtip na závěr

„Mě ten žlučník zase tak bere,“ lká manžel, „že asi skočím z okna.“ „Proboha, ne,“ protestuje žena, „ještě mi shodíš nějaký květináč.“

MeDitorial.cz