S pacienty chodím i do cukrárny, říká diabetologická sestra
Málokdo vkládá takovou vervu do edukace spojené se zdravým stravováním jako Bc. Vladimíra Havlová, edukační diabetologická sestra působící na Klinice diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze. Ve svých přednáškách představuje jednoduché pomůcky pro odhad množství sacharidů v potravinách. Je přesvědčena, že edukace vyžaduje názornost, proto se s pacienty nezdráhá zamířit ani do cukrárny. A pokud se jim zrovna nevěnuje, sestavuje pro ně kuchařky. Jelikož strava je důležitou součástí léčby cukrovky, činí právě její složení často rozdíl mezi dobře a špatně léčenou cukrovkou (diabetem mellitem). Podpora role sester v prevenci a léčbě diabetu je tématem letošního Světového dne diabetu, který připadá na 14. listopad.
Edukační diabetologická sestra – jedna role, mnoho profesí
Na začátek mi to nedá a musím se zeptat: Co vás přivedlo k lidem s cukrovkou?
Jsem nutriční terapeutka a před 28 lety jsem dozvěděla, že MUDr. Alexandra Jirkovská, CSc., (nyní profesorka) hledá nutriční terapeutku pro grant, který je zaměřen na intenzivní edukaci diabetiků. Pořádali jsme kurzy, rekondice a hledali nové cesty v edukaci a motivaci osob s diabetem. Bylo to v té době průkopnické a bylo to fajn. Grant skončil. Ukázalo se, že edukátor v diabetologii má svou nezastupitelnou roli a já dostala nabídku zůstat v IKEM „na neurčito“, a tak jsem tam dodnes.
Jak jste po letech v oboru spokojena s výběrem své specializace? Měnila byste?
Určitě bych svou specializaci neměnila. Je to práce, která je hodně o komunikaci s lidmi, o tom, že se snažíte zlepšit jim kvalitu života. Také se musím stále učit něco nového a to mě baví.
Jaká je podle vás role edukační diabetologické sestry a jak se ji daří v praxi naplnit?
Edukační sestra má jednu roli a mnoho profesí. Především by měla mít ráda lidi, chtít jim pomáhat, naslouchat a nesoudit je, být k nim empatická. Musí mít také velmi dobré znalosti v oboru diabetologie a v praktických dovednostech, které musí pacienty naučit. Edukátor ve zdravotnictví je zároveň pedagog, psycholog, sociální pracovník, zdravotní sestra, administrátor, musí mít IT znalosti a detektivní schopnosti (a ještě by se našlo mnoho jeho dalších profesí a pracovních náplní) a zároveň vědět, kde jeho kompetence začíná a končí. Ve svém úsilí vzdělávat pacienty není edukační sestra sama, vždy se ho účastní celý tým zdravotníků, který musí velmi úzce spolupracovat a mít stejné cíle. A jak se to daří? Někdy ano, někdy ne a někdy přijde i syndrom vyhoření.
Mohla byste popsat, jak probíhá kontakt pacientů s edukační diabetologickou sestrou. Jak často se s nimi setkáváte a jak probíhají vaše typické schůzky?
Pacient přijde k edukaci na přání lékaře v situaci, když je potřeba, aby získal nové informace nebo dosavadní prohloubil a obnovil. Případně sám zjistí, že se mu nedaří dobře řešit některé situace a přijde si pro radu sám, záleží na jeho konkrétním problému. Můžeme mu poradit po telefonu, e-mailem nebo osobně při individuální konzultaci. V tom případě si ho pozveme jednou nebo vícekrát podle potřeby. Pořádáme také různé kurzy, webináře a rekondice.
Standardní konzultace probíhá tak, že pacient nám sdělí svůj problém, například že má vysokou hladinu krevního cukru (glykémii) po jídle. Zjistíme, čím je léčen, jaké má glykémie před jídlem, co jí (musí tyto informace po určitou dobu zapisovat). Pak se společně snažíme zjistit, kde je chyba. Obvykle je to v nesprávném množství sacharidů v jídle, složením stravy nebo nesprávném čase podání léků. Poté mu poradíme, jak to řešit.
Žadná diabetická dieta není, zdravě bychom měli jíst všichni
Jakou roli podle vás hraje diabetická dieta v léčbě diabetu?
Diabetická dieta vlastně neexistuje. Pacient s cukrovkou by měl dodržovat pravidla racionální, zdravé stravy, tak jako všichni. Při léčbě inzulinem však musí znát nejen obsah sacharidů v jídle, ale i svou aktuální glykémii, vědět kolik gramů sacharidů mu jedna jednotka inzulinu pokryje a ještě několik dalších parametrů. Nemusí to všechno počítat sám, může využít aplikace, které to dokážou spočítat za něj. Sacharidy by ale měl umět spočítat, i když i na to existuje aplikace. Když má kromě cukrovky také nadváhu, doporučujeme mu redukční dietu.
Jste autorkou mnoha kuchařek. Jak jsou kuchařky spojeny s vaší prací, byly její příčinou, nebo důsledkem?
Spíše důsledkem – osoby s cukrovkou totiž mají i jiné nemoci, které vyžadují specifickou dietní léčbu, například žlučníkovou, jaterní apod. S prosbou o sestavení kuchařky mě většinou nakladatelství oslovila sama. Mnoho let například výborně spolupracuji s nakladatelstvím Vyšehrad.
S kterými dietními problémy se diabetici krátce po diagnóze potýkají nejčastěji? Co jim komplikuje osvojení diety?
Často neumějí jíst zdravě a trochu pravidelně, vařit, nekupovat potraviny jen proto, že jsou zlevněné, číst etikety a přidat do jídelníčku více zeleniny.
Jde obecně říci, jací pacienti si diabetickou dietu, resp. zdravou stravu osvojí nejsnadněji a jací s ní naopak dlouho bojují?
Mladší generace je většinou přístupnější ke změnám. Starší generace má zaběhlý systém a velmi těžko mění své zvyky.
Co mají diabetici v dietě tendenci brát na lehkou váhu?
Často podceňují znalosti o živinách, především o sacharidech. A noční návštěvu ledničky.
Diabetik se bez aplikací obejde, mohou mu ale zkvalitnit život a usnadnit léčbu
Nabízíte pacientům s diabetem velice užitečné pomůcky, pomocí nichž mohou odhadnout už na první pohled v obchodu nebo restauraci obsah sacharidů v potravinách. Přiblížila byste nám některé z nich?
Učíme odhadovat množství sacharidů podle takzvaných výměnných jednotek, přičemž 10 g sacharidů je obsaženo v určitém množství lžic či kusů. Snadno se tak spočítá, kolik sacharidů je v jídle. Používáme k tomu různé brožury, kde jsou vyobrazeny potraviny s obsahem 10 g sacharidů ve lžících nebo kusech. Nabízíme jim také návod, jak si obsah sacharidů spočítat z etiket potravin v jedné porci nebo celém výrobku.
Výbornou pomůckou je aplikace Kalorické tabulky, která disponuje velkou databází potravin a hotových jídel, včetně těch bezlepkových, které někteří naši pacienti musejí mít zastoupené v jídelníčku. Jelikož dokáže hlídat energetický výdej a příjem, je vhodná také pro redukční dietu.
Obejde se vůbec dnešní léčba diabetu bez aplikací nebo jsou už naprostou nezbytností?
Mohou hodně zlepšit kvalitu života a usnadnit léčbu, ale všichni pacienti nemají chytré mobily nebo nejsou zdatní v jejich ovládání, proto pro ně máme k dispozici brožurky a různé letáčky.
I s cukrovkou je možné občas navštívit cukrárnu, musí se ale vědět kdy a jak
Jak se stavíte k diapotravinám, náhradním sladidlům a momentálnímu trendu alternativního slazení, např. pomocí čekankového sirupu? Vedete pacienty k tomu, aby vůbec nesladili, nebo máte zkušenosti s tím, že nějakou formu slazení je dobré si zachovat?
Označení diapotraviny se již nesmí užívat. Většinou se jedná o potraviny se sníženým obsahem řepného cukru. Často jsou doslazeny náhradními sladidly, která mohou obsahovat kalorie, mít projímavé účinky nebo zvedat hladinu krevních tuků, tedy jsou nevhodné jak pro diabetiky, tak pro nediabetiky.
Doporučuju nesladit, ale pokud je to obtížné, tak je dobré si vybrat nekalorické sladidlo. Čekankový sirup je sladidlo, které sice cukr obsahuje (5 % ve 100 g), ale má také hodně vlákniny (71 % ve 100 g), neměl by příliš glykémii ovlivňovat. Je možné ho použít, ale obezřetně a ověřit si na glukometru, jak glykémii ovlivňuje.
Nesladit ovšem neznamená nedat si sladké. Lidé s cukrovkou si občas sladké můžou dát, ale musejí vědět, při jaké glykémii si mohou sladkost dovolit, kolik jí mohou sníst a co mají udělat, aby pak neměli vysokou glykémii. I já chodím se svými pacienty do cukrárny – učíme se názorně.
Jak se díváte na alternativní způsoby stravování ve spojení s cukrovkou, např. na vegetariánskou dietu. Jde to při cukrovce i bez masa?
Určitě ano, vegetariánská strava je jednou z možností stravování při cukrovce. Je však nutné její problematice rozumět, poradit se s lékařem, zda je pro pacienta vhodná, a probrat s nutričním terapeutem, zda jeho jídelníček splňuje to, co má. Často se totiž stává, že pacienti vynechají maso a říkají, že jsou vegetariáni. Pro zájemce o tento způsob stravování doporučuji publikaci MUDr. Hanky Kahleové a kol. Vegetariánská strava v léčbě diabetu.
Cukrovka nečeká, až covid-19 zmizí…
A jedna aktuální otázka na závěr: Jak funguje vaše komunikace s pacienty během epidemie covid-19 a jaké máte zprávy o tom, zda se jim daří v této vypjaté době dodržovat pravidla zdravé výživy?
Osobní komunikace s našimi pacienty se v této době odehrává v omezeném množství, ale o to více jsem s nimi v kontaktu po telefonu nebo e-mailu. Cukrovka nečeká, až covid-19 zmizí, jde si svou cestou dál a využije každé skulinky, kde se může negativně projevit. Se stravou je to u pacientů možná horší, mají také méně pohybu a více vysedávají u počítače a televize. Myslím ale, že se snaží, co mohou, stejně jako my všichni ostatní.
(pok)
