Revmatoidní artritida a revmatická horečka: podobné názvy, odlišné nemoci
Ačkoliv názvy obou nemocí mohou být do jisté míry zavádějící, a řada lidí je dokonce považuje za tutéž chorobu, ve skutečnosti jsou rozdíly mezi nimi zcela zásadní
. Jejich společným jmenovatelem je ovšem autoimunita, tedy porušení imunitního systému, který reaguje proti tkáním vlastního těla a poškozuje je.
Obecně autoimunitní choroby rozdělujeme podle průběhu na ty, které proběhnou jednorázově a mají tendenci ke spontánnímu uzdravení, a na onemocnění, která se neustále vracejí a zhoršují. A revmatická horečka naštěstí patří do první skupiny.
Pozor na angínu!
Revmatická horečka navazuje na streptokokovou infekci v krku, typicky na angínu nebo spálu. Teď se možná spousta rodičů diví, protože angína i spála patří k nejčastějším onemocněním dětského věku, a revmatická horečka by tedy pro děti představovala velké ohrožení. V současné době tomu ale již tak není, a to díky dobré a včasné lékařské péči a samozřejmě díky antibiotikům.
Srdce v ohrožení
Pokud se ovšem angína či spála neléčí a připočítáme ještě vrozenou vnímavost jedince, s revmatickou horečkou se setkat můžete. Postihuje především klouby, což je jeden z mála společných znaků s revmatoidní artritidou, a také srdce. Pak mluvíme o tzv. karditidě, zánětu srdce, který je nejvážnějším příznakem a určuje prognózu onemocnění. Projevuje se zrychlením srdečního tepu i v klidu nebo šelestem, jindy může dojít i k srdečnímu selhání.
Klouby otékají a bolí
Hlavním klinickým příznakem je artritida, zánětlivé postižení kloubů. Většinou zasahuje několik kloubů současně, typicky kolena a kotníky, přičemž zánět přechází postupně z jednoho kloubu na druhý. Dítě zaznamená bolest, otok, zarudnutí či zvýšenou teplotu kloubu. Naštěstí tento zánět poměrně dobře reaguje na léčbu, v takovém případě volíme salicyláty, a rychle ustupuje.
Z dalších příznaků bychom neměli zapomenout na tzv. choreu, pohybovou poruchu způsobenou zánětem některých částí mozku. U dětí se může projevit jako špatný rukopis, obtíže s oblékáním nebo jídlem. Méně často se pak objevuje ještě postižení kůže, většinou prchavá vyrážka na hrudníku nebo podkožní uzlíky.
A je možné onemocnění vůbec vyléčit?
Rozhodně ano! Prvním krokem je zaléčit streptokokovou infekci v krku, nejlépe penicilinem, u těžších průběhů se přidávají ještě salicyláty. Léčba trvá minimálně 14 dní. A v případě postižení srdce je nezbytný klid na lůžku po dobu alespoň 4 týdnů.
(pes)
