Psychické poruchy v dětství a duševní onemocnění
Jednou z prvních věcí, kterou musí dítě zvládnout, je řeč. A právě vývoj řeči, výhradně lidské dovednosti, je zdrojem četných poruch. Dalším typicky dětským problémem jsou poruchy školních dovedností. Dyslexie, porucha čtení, dysgrafie, porucha psaní, a dyskalkulie, porucha počítání. Vzácnější než předchozí poruchy, ale o to závažnější, je dětský autismus.
Stejně jako u všech ostatních oborů medicíny i v psychiatrii se chorobám dětského věku věnuje specializovaný podobor. Je to z toho důvodu, že dětské psychiatrické nemoci se od dospělých významně odlišují a i přístup k dětskému pacientovi musí být odlišný. Některé vyšetřovací metody nelze použít pro nespolupráci dítěte, diagnostika je obtížnější. V dětství se také objevují některé speciální poruchy, které v dospělosti nevidíme.
Poruchy psychického vývoje...
Organismus dítěte se neustále vyvíjí a dozrává. Stejně tak se vyvíjí i mozek a rozvíjí se duševní funkce. Jednou z prvních věcí, kterou musí dítě zvládnout, je řeč. A právě vývoj řeči, výhradně lidské dovednosti, je zdrojem četných poruch. Dítě může mít obtíže se správným vyslovováním. Někdy je vývoj řeči opožděn, slovní zásoba je omezená, dítě vynechává předložky nebo užívá nesprávné gramatické tvary slov. Jindy je naopak porušena schopnost řeči porozumět a reagovat na ni.
Dalším typicky dětským problémem jsou poruchy školních dovedností. Dyslexie, porucha čtení, dysgrafie, porucha psaní, a dyskalkulie, porucha počítání. Všechny tři se mohou vyskytovat i společně. Zásadní chybou je dítě za slabý výkon trestat. Jsou zapotřebí speciální výukové metody a trpělivý přístup.
Autismus...
Vzácnější než předchozí poruchy, ale o to závažnější, je dětský autismus. Autistické děti jsou uzavřeny ve svém vlastním světě, nejsou schopné navazovat vztahy s okolím. Kontakt s jinými lidmi je narušen od časného dětství. Děti mají problémy s komunikací. Nenavážou oční kontakt, neprojevují city a na city okolních osob nereagují. Nesnáší změny zavedených zvyků, dodržují nesmyslné rituály.
Autismus se začíná projevovat do tří let věku. V chování takto postižených dětí jsou nápadné opakující se neměnné prvky. Část autistů je nadána nějakou mimořádnou schopností, například nadprůměrnou pamětí. Tuto vlastnost však v životě většinou nedokáže využít.
Při léčbě autistického dítěte je nutné pracovat s celou rodinou. Musí být posilován rozvoj opožděných schopností, a to jak v mluveném i nemluveném projevu, sociálních dovednostech a sebeobsluze. Své místo tu mají i léky.
Hyperkinetické poruchy...
Dítě s touto poruchou je neposedné, špatně se soustředí, často střídá zájmy, nevydrží dlouho u jedné činnosti. Mnohem častěji je tato porucha u chlapců. Ve škole jsou tyto děti neukázněné, mají problém s dodržováním pravidel a norem. Často proto bývají napomínány a trestány. Takový přístup je chybný.
Dítě s hyperkinetickou poruchou potřebuje individuální a intenzivnější péči. Z toho důvodu jsou vhodné třídy s nižším počtem žáků. Učitel by měl být o diagnóze dítěte informován. Nezbytná bývá pomoc dětského psychiatra a psychologa. Pokud je výchova i výuka kvalitní, dítě je v pozdějším věku prakticky zcela bez obtíží. Naopak chybný postup je příčinou zhoršování stavu a dalších problémů v dospělosti.
Tikové poruchy...
Tiky jsou opakované rychlé pohyby nebo zvukové projevy, které nemají žádný účel a nejsou řízeny vůlí. Postižení mohou tik na kratší dobu potlačit, jakmile se na něj ale přestanou soustředit, objeví se znovu. Tiky většinou mizí ve spánku. Nejčastěji se objeví u dětí mezi čtvrtým a pátým rokem. Jde o mrkání, různé cukání obličejového svalstva, pokašlávání. V počátku mívá pohyb nějaký smysl, přináší třeba úlevu od bolesti. Tik ovšem později přetrvává, i když vyvolávající podnět pominul.
Dětská psychiatrie se zabývá spoustou dalších problémů, jako je pomočování ve vyšším věku, koktavost, breptavost, a jinými specificky dětskými neduhy. Řeší se také obdobné duševní poruchy, jaké se vyskytují i v dospělosti, například schizofrenie či poruchy emocí. Smutnou kapitolou je léčba týraných nebo sexuálně zneužívaných dětí. Zvláštní pozornost je věnována i období dospívání, ve kterém adolescenti často řeší závažné filosofické otázky a dostávají se do styku s návykovými látkami.
