Při alergii na zvířecí srst je nebezpečná i "antialergická" ovčí vlna
Roztomilý chlupatý pejsek na jednom konci vodítka, jeho panička v kožichu z pravé lišky na druhém. Pro člověka alergického na zvířecí srst představovat hotové peklo.
Alergie na zvířata patří k nejčastějším. Ve vyspělých zemích stále přibývá rodin, které chovají nějakého domácího mazlíčka v bytě. V České republice vlastní nějaké domácí zvíře téměř polovina domácností bez ohledu na to, zda v rodině je, či není alergik.
#IMG#Před alergiemi "chrání" spíše kráva než kočka
Hygienická hypotéza sice prokazuje určitý ochranný (preventivní) vliv soužití se zvířaty před rozvojem alergií. Je však nutno rozlišit, s jakými zvířaty člověk žije a v jakém prostředí. Ochranný vliv totiž patrně má pouze soužití s hospodářskými zvířaty, která nejsou samozřejmě chována v bytě. Jedná se hlavně o setkávání se s jejich bakteriemi, které pozitivně ovlivňuje a "trénuje" imunitní systém.
Každodenní kontakt se zvířecími alergeny domácích miláčků v uzavřeném domácím prostředí bytu ale většinou rozvoj alergie spíše podporuje. Podobná je i situace v pracovních oborech, které zpracovávají zvířecí produkty, tedy například v kožešnickém průmyslu. Zde není vzácností senzibilizace pracovníků na tato zvířata, zejména jejich srst a epitely.
Také při chovu kožešinových zvířat je citlivost pracovníků častější než u běžné populace. Kontakt s těmito jinak vzácnými zvířaty je tu totiž dennodenní, opakovaný a intenzivní. Při čištění kotců a uklízení vnitřních i venkovních prostor dochází k víření prachu a vdechování alergenů a také jejich usazování na sliznicích a spojivkách.
Ani ovčí kůže není antialergická
Pro takto senzibilizované jedince je pochopitelně potom problémem jakýkoliv kontakt s kožešinami i v podobě kožichů a jiných výrobků. Platí to i pro kůže ovčí, které bývají někdy mylně prohlašovány za nealergizující, nebo dokonce protialergické. Je to však pouze klamavá reklama firem. Praxe je zcela opačná. Nejen že ovčí rouno může alergizovat, ale také mechanicky dráždí kůži a je i chutnou potravou pro roztoče, kteří se v něm rádi v hojném počtu usídlí. V jedné australské studii z roku 1994 bylo dokonce prokázáno, že děti z rodin alergiků, které mají v patnácti letech alergii na roztoče, spaly od kojeneckého věku častěji na ovčím rounu než ty, které používaly běžné lůžkoviny.
Alergik by se tedy měl kožešinám vyhýbat, a to všem bez výjimky. Nošení kožichů není ale přijatelné ani z hlediska obecného, lidského, z hlediska lásky k přírodě a zvířatům a jejich ochrany.
(van)
