Po infarktu může přijít deprese. Buďte připraveni!
Hluboký propad nálad po prodělání srdeční příhody dokáže u některých pacientů výrazně zhoršit jejich vyhlídky do dalších let. Včasné rozpoznání a řešení depresí je proto důležitější, než by se mohlo zdát.
O spojitosti srdečních nemocí s psychikou nemůže být pochyb. Při slově „infarkt“ si nejeden z nás představí vystresovaného, přepracovaného cholerika. Jak by ale mohl infarkt souviset s depresí??
Dvojí epidemie
Srdeční nemoci, stejně jako deprese, patří k nejčastějším chorobám dneška. Jejich vzájemný vztah je, zdá se, dvojí:
- lidé s depresí mají vyšší riziko vzniku srdečního onemocnění než běžná populace,
- u osob po prodělaném infarktu nebo s existující srdeční chorobou je větší nebezpečí nástupu deprese.
„Jednomu z pěti pacientů, kteří prodělají srdeční infarkt, je brzy poté nově diagnostikována deprese,“ říká profesor Roy Ziegelstein z americké Univerzity Johnse Hopkinse, který se souvislostmi obou těchto nemocí zabývá. Skutečné množství depresivních pacientů přitom může být ještě vyšší. Proč infarkt propad nálad způsobuje?
Ztráta jistoty a strach
Infarkt je nečekaná a nepříjemná událost v životě člověka. Po psychické stránce může vyvolat například:
- pocit nejistoty ohledně budoucnosti,
- strach z neschopnosti plnit své povinnosti jako zaměstnanec/rodič/partner/potomek,
- výčitky ohledně předchozích špatných návyků, které mohly k infarktu přispět,
- stud a pochyby o sobě samém kvůli nižší tělesné zdatnosti.
Po infarktu je část pacientů skutečně zatížena sníženou funkcí srdce, která může vést k horší fyzické výkonnosti. Přesto je většina lidí schopna vrátit se do běžného života a vykonávat své předchozí povinnosti. Deprese, pokud člověka přemůže, při tom může být daleko větší překážkou než samotné srdeční obtíže.
Zátěž při zotavování
Zavedení zdravého jídelníčku, zanechání kouření, zhubnutí, sport a pravidelné užívání léků – to vše je po infarktu nezbytné, aby člověk snížil riziko opakování příhody. Pro jedince s depresí jsou však podobné kroky nesmírně náročné, někdy až nemožné. Tím roste nebezpečí dalších srdečních komplikací i předčasného úmrtí a šance na zotavení se výrazně snižuje. I proto je důležité depresi včas odhalit a účinně ji řešit.
Příznaky nepřehlížejte!
Signály, před kterými by se měl mít na pozoru jak samotný pacient po infarktu, tak i jeho blízcí a v neposlední řadě lékař, jsou následující:
- únava a ztráta energie,
- potíže se spánkem,
- neschopnost vykonávat denní úkony,
- smutek,
- pocit bezmoci a ztráty kontroly nad vlastním životem.
Depresi po infarktu lze předcházet tělesnou rehabilitací, udržováním společenských vazeb a včasným návratem k běžným povinnostem. K její léčbě je však někdy potřeba i pomoc psychiatra. Za tu by se člověk v žádném případě neměl stydět, a už vůbec ne s jejím vyhledáním příliš otálet.
(luko)
Zdroj:
http://www.hopkinsmedicine.org/heart_vascular_institute/clinical_services/centers_excellence/womens_cardiovascular_health_center/patient_information/health_topics/depression_heart_disease.html
