Neplodnost trápí ženy i muže
Ženy se rozhodují pro mateřství v čím dál vyšším věku, muži mnohem častěji žijí nevhodným životním stylem, který jim v kombinaci s prodělanými nemocemi nebo genetickými predispozicemi cestu k otcovství také může komplikovat. Lze však konstatovat, že na cestě k početí jsou potíže spravedlivě rozděleny mezi obě pohlaví.
„Rozhodnout, kdo je »viníkem«, jen na základě výsledků vyšetření spermií či ultrazvukového vyšetření, není tak jednoduché: u žen je v současnosti největším problémem věk a s ním související nižší kvalita i kvantita vajíček. U mužů naopak bývají hlavní příčinou neplodnosti prodělané operace nebo onemocnění, genetická predispozice nebo životní styl,“ dodává MUDr. Ondřej Matěna, lékař Institutu reprodukční medicíny UNICA.
Co se děje u žen
Zatímco na přelomu osmdesátých a devadesátých let byly nejčastější příčinou neplodnosti u ženy neprůchodné vejcovody, dnes je to poměrně vysoký věk, ve kterém se pacientky snaží otěhotnět. Vědecké studie prokázaly, že již po třicítce má žena až 25 % vajíček geneticky nekvalitních, po 35. roku je to již cca polovina a po čtyřicítce bývá geneticky vhodné jen jedno z osmi. Množství vajíček začíná ubývat již u ženského plodu v matčině děloze a pokračuje v průběhu celého reprodukčního života, přičemž po 35. roce života začíná být úbytek závažný. „Žena nemůže kvalitu svých vajíček nijak ovlivnit, ani sebezdravějším životním stylem. Vaječník s věkem ztrácí svou přirozenou schopnost selekce a umožňuje dozrávat i geneticky nekvalitním vajíčkům, která v mladším věku přirozeně zanikají – čímž zároveň roste procento spontánních potratů a riziko genetických onemocnění, jako je například Downův syndrom,“ popisuje lékař z Institutu reprodukční medicíny UNICA.
Nejčastější potíže u mužů
U mužů nebývá zásadním problémem věk. Sice i u nich lékaři s rostoucím věkem pozorují jisté změny na spermiogramu – pokles objemu a koncentrace –, ale pokles kvality spermií není tak dramatický. „Platí, že pokud měl muž v mládí dobrý spermiogram, vydrží mu často schopnost zplodit potomka přirozenou cestou i do vyššího věku,“ vysvětluje MUDr. Ondřej Matěna. Mužskou plodnost pak spíše ovlivňují prodělané nemoci a operace, například později sestouplá varlata nebo operační výkon na varlatech, a to zejména výkony, které se odehrají v dětském věku. Potíže způsobují i různé úrazy nebo záněty. Na vině je i špatný životní styl, tedy nošení úzkých kalhot, mobilní telefony po kapsách a notebooky položené na stehnech. Nevhodný pro správný vývoj spermií je i stres nebo kouření. Zdaleka ne všechny vlivy je však muž schopen ovlivnit – například záření, výskyt plastů v prostředí nebo výskyt hormonálních látek. „15 až 20 % našich mužských pacientů pak mívá závažnější poruchu. Pokud jsou výsledky rozboru ejakulátu velmi špatné, je nutné zvážit, zda neplodnost nemůže mít i genetickou podstatu,“ dodává MUDr. Matěna.
Současná medicína však ženám i mužům dokáže pomoci. „Žena, která kolem třicítky ví, že zatím dítě neplánuje, si může nechat zamrazit vajíčka, která jsou v tomto věku ještě velmi kvalitní. Mužům pak nabízíme velmi precizní metody výběru spermií, díky kterým dokážeme i z velmi špatného vzorku vybrat tu nejkvalitnější a životaschopnou spermii,“ uzavírá lékař z Institutu reprodukční medicíny UNICA.
