Letní parna dávají kardiakům zabrat

To, že se při hezkém a parném počasí zvyšuje riziko infarktu, je známá věc. Proto je třeba, aby se pacienti s onemocněním kardiovaskulárního systému na tyto situace připravovali a dodržovali základní pravidla, díky kterým se mohou účinně vyhnout kolapsu nebo infarktu.

Kolapsové stavy

Mdloby z horka neboli kolapsy bývají v létě jedním z nejčastějších důvodů pro výjezd (zásah) záchranné služby. Vznikají působením zvýšené teploty v kombinaci s delším stáním. Příčinou je nedostatečné prokrvení mozku při rozšíření cév z horka a současná ztráta tekutin při pocení. Typickými příznaky jsou nevolnost, malátnost, závrať až nečekaný pád postiženého na zem.

Předcházet těmto stavům lze poměrně lehce. Patří sem zejména dostatek tekutin, střídavé ochlazování (koupání, sprchování, zvlhčování kůže), pokrývka hlavy a zvlhčování vlasů. Pomáhá ale také pobyt ve stínu a na proudícím vzduchu, aby se organizmus mohl ochlazovat. Oblečení by mělo být volné, vzdušné a světlé barvy. Tekutiny by měly být nejlépe v podobě čaje s citronem nebo minerálky. Obyčejná voda nebo zmrzlina sice nejsou nejvhodnější, ale i tady platí, že jsou lepší než nic. Také je potřeba dávat pozor na alkohol a pít ho s mírou. Pivařům doporučujeme raději nealkoholické pivo.

Infarkty a spol.

Kardiaci se závažným postižením srdce snášejí vedra špatně. Jejich srdíčko nedokáže zvýšit svůj výkon tím, že se silněji stahuje jeho svalovina. Namísto toho se snaží udržet objem přečerpané krve co nejrychlejší činností – tachykardií neboli zvýšením tepu. Při tachykardii a poklesu krevního tlaku však klesá průtok krve věnčitými tepnami (zásobují myokard) a srdce může začít trpět nedostatečným přívodem kyslíku.

Pokud je srdce postižené, dokáže zvyšovat výkon jen do určitého limitu; pak může nastat ischemie nebo až akutní srdeční selhání, kdy nemocné srdce nestačí přečerpávat požadované množství krve a krev stagnuje především v plicích. To se projeví zhoršeným dechem a dušností.

Proto je nutné, aby měli kardiaci při letních parnech na paměti následující rady:

• Nepřetěžovat se – sportovat s mírou, nevykonávat žádnou těžkou práci. Kardiak by si měl sledovat svou tepovou frekvenci, která by neměla přesáhnout 65–70 % vrcholové tepové frekvence.
• Vypít denně 3–4 litry tekutin a nevystavovat se prudkému slunci, zejména mezi 12. a 15. hodinou.
• Větrat večer a v noci.
• Neochlazovat se naráz, například skokem do studené vody – mohlo by to vyvolat oběhovou reakci, stažení cév a prudké zvýšení krevního tlaku nebo i srdeční zástavu.
• Nekonzumovat těžká jídla – jejich trávení odčerpává krev z životně důležitých orgánů.
• Přiměřeně odpočívat a vyhýbat se stresovým situacím.
• Neřídit auto v době přes poledne, na delší cestě dělat pravidelné pauzy – u kardiaků nastupuje únava rychleji než u zdravých lidí.
• Mít „po ruce“ své léky.
• V případě jakýchkoliv problémů vyhledat lékařskou pomoc.

(kam)

Zdroj: www.prazskapetka.cz