Lepku se u dětí nebojte. Neškodí, naopak chrání před celiakií
Kdo má děti s větším věkovým odstupem od sebe, dost možná se diví. Před deseti patnácti lety odborníci doporučovali, aby se lepek, obsažený například ve výrobcích z pšeničné mouky, v dětském jídelníčku objevoval co nejpozději. Dnes je to přesně naopak.
S lepkem začněte už v pátém měsíci
Jenže vědecký výzkum ukázal, že když se zavádění lepku v dětské výživě oddaluje, není to zcela bez rizika. Studie potvrdily, že je mnohem lepší začít s ním dříve. Ideálně v době, kdy je ještě dítě plně kojeno, protože to s sebou přináší větší toleranci sliznice vůči lepku. A v důsledku se snižuje riziko rozvoje celiakie (nemoci vyznačující se nesnášenlivostí lepku). To potvrzuje například švédský výzkum – vyšlo najevo, že děti, které lepek dostávaly dříve, byly celiakií ohroženy méně než ty, u nichž s jeho zaváděním rodiče otáleli.
Kdy je ten správný čas?
Chcete u svého potomka snížit riziko vzniku celiakie?? Zařaďte lepek do jídelníčku dítěte ve věku kolem jeho 5. měsíce v rámci příkrmů. V tuto dobu je totiž většina dětí ještě plně kojena. Platí ale, že nové doporučení se týká i dětí kojených jen částečně nebo těch, které už dostávají výhradně umělé mléko. Pro takhle malá miminka je lepek ideální v podobě kaší, případně může jít o přídavky do masozeleninových příkrmů.
Dětský jídelníček pod drobnohledem
Jakmile však začnete dětem dávat i jiné jídlo než mateřské nebo umělé mléko, rozhodně se vyplatí přemýšlet nad jeho složením. Například proto, že mnohé hotové kaše obsahující pšenici, a tudíž i lepek jsou doslazované. Trocha cukru dětem neublíží, ale je zbytečné zvykat je na sladkou chuť, samy od sebe ji až na výjimky nevyžadují. Není nutné vařit kaše doma, ale platí, že čím menší dítě, tím jednodušší by jídlo mělo být – v případě kaší to znamená, že by neměly být doslazované ani obohacené různými příchutěmi či barvivy.
Proto se vyplatí odolat pokušení i v případě další nabídky, kterou představují například sladké sušenky. A to i v případě, kdy se výrobce dušuje, že jeho výrobky jsou vhodné pro děti už od půl roku věku. Dětem chutnat nejspíše budou, ale těžko už je pak přesvědčíte, aby žvýkaly mnohem vhodnější a hlavně zdravější nesolené a neslazené křupky.
Celiakie versus alergie
Lidé někdy nerozlišují mezi nesnášenlivostí lepku, která je typická pro celiakii, a mezi alergiemi. Domnívají se, že zařazením či nezařazením lepku do dětského jídelníčku se primárně ovlivňuje právě pravděpodobnost, že dítě bude mít alergii. Věc je však složitější – zaváděním lepku se dá ovlivnit především riziko budoucího vzniku celiakie. Ale zřejmě existuje i souvislost s alergiemi. Jak si tělo zvyká na pestřejší stravu včetně lepku, učí se díky této zátěži reagovat na nové podněty včetně potenciálně alergických. Proto je včasné zavádění lepku vhodné i pro děti z rodin alergiků, u nichž se zatím žádné potíže neprojevují, doporučení má zřejmě generální platnost.
Kojím. Co (ne)mohu jíst?
Nezměnila se však pouze doporučení týkající se lepku v kojenecké stravě. Podobně se zmírnily také rady odborníků, pokud jde o stravu těhotných nebo kojících žen. Pokud jde o kojení, ukázalo se, že dřívější přísná omezení – šlo zejména o alergeny – nemají na dítě žádný preventivní vliv, takže se od tohoto názoru upouští. Jiné je to v případě, kdy už dítě určité problémy má (například ekzém), tam jsou některá omezená samozřejmě namístě.
Dítě bez alergických reakcí
Na druhou stranu je přece jen potřeba zavádět potenciální alergeny do dětského jídelníčku opatrně, ideálně po malých dávkách. Pokud chcete do dětského jídelníčku zavést například bílý jogurt (doporučuje se ve druhé polovině prvního roku života), dejte mu pár lžiček a počkejte několik dní, zda nebude mít nějaké zažívací nebo kožní potíže. Držte se pravidla, že se zavádí vždy jedna nová potravina, například další druh zeleniny, a vždy s odstupem několika dní.
Lepek a oficiální doporučené dávkování
Oficiální doporučení pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy České pediatrické společnosti z dubna 2014 zní, že plně kojené prospívající dítě má dostat kojeneckou výživu ve 26. týdnu s postupným podáváním lepku v prvních týdnech 7. měsíce. V praxi to znamená max. 7,5 g na den, tedy například dvě lžičky pšeničné mouky do zeleninového příkrmu nebo dva piškoty do ovocného příkrmu. Pokud už maminka nemá dostatek mléka a dítě přestává prospívat, může dostat kojeneckou výživu od 17. do 26. týdne včetně lepku. Až poté, kdy nestačí mateřské mléko, se zavádí umělé.
MUDr. Barbara Taušová, MBA - vedoucí lékařka
specialistka na pediatrii. Ředitelka pediatrického centra Dětská ambulance.
Zakladatelka, jednatelka a ředitelka zdravotnického zařízení Canadian Medical Care Praha .
