Jednoduché cvičení pro pacientky s osteoporózou
Vědci z australské Griffithovy univerzity v Queenslandu zkoumali vliv tří různých fyzických aktivit u bílých žen s postmenopauzální osteoporózou. Jejich velmi zajímavé sdělení vyšlo v říjnovém čísle odborného časopisu Osteoporosis International.
Jak studie probíhala
Pacientky, zařazené do studie, byly v dobrém celkovém stavu, měly sedavý styl života a byly nejméně pět let po menopauze. Také nesměly být nejméně rok před vstupem do studie léčeny přípravky, které ovlivňují kostní metabolismus. Celkem 45 žen pak bylo rozděleno do tří skupin. Všechny ženy braly denně přípravek obsahující 600mg vápníku a dále se po dobu dvanácti měsíců účastnily jednou týdně třičtvrtěhodinových lekcí tance line-dance. To je tanec v řadách, při němž každý tanečník provádí synchronizovaně tutéž sérii pohybů, která sestává z úkroků a otoček.
Ve druhé skupině ženy navíc pravidelně pětkrát týdně dělaly dřepy (dvě sady po osmi), zprvu bez zátěže, a postupně pak také se zatěžováním. Ženy ve třetí skupině k tomu ještě dvakrát denně po dobu pěti dní v týdnu silně dupaly podle nácviku. Vše mělo pozitivní vliv na kostní denzitu v oblasti proximálního femuru, svalovou sílu dolních končetin a statickou i dynamickou rovnováhu.
Kostní denzita se ve všech skupinách příliš nelišila, nicméně u dřepujících žen značně souvisela s tím, jak dodržovaly doporučovanou frekvenci cviků. Svalová síla vzrostla u všech žen, ovšem nejvíce u těch ve třetí skupině. Schopnost udržet rovnováhu zohledněná pomocí doby stání na jedné noze a tzv. TUG testu (timed up and go) se ve všech třech skupinách výrazně zlepšila, přitom mezi skupinami nebyly statisticky významné rozdíly.
Výzkum pacientům pomůže
Výzkum australských lékařů a fyzioterapeutů ukazuje, jak významně ovlivňuje vhodná fyzická aktivita faktory, které se podílejí na riziku zlomenin. Rozsah tohoto textu sice neumožňuje vylíčit všechny podrobnosti studie, nicméně i z předložených informací snad vyplývá, jak velký pozitivní přínos může mít u pacientů jejich motivace k pohybu.
Zdroj: Osteoporos Int 2007;18:1379–1387.
(jin)
