Infekce se může skrývat i v ústřicích
Nemoci po koupání v moři odborníci v posledních letech zaznamenávají stále častěji.
Počty obyvatel žijících v přímořských oblastech přitom stále rostou, a tak narůstá i množství odpadů. Na zhoršené kvalitě pobřežní vody se také podílí zemědělství a používání umělých hnojiv, regulace toků a vysušování bažin, které slouží jako přirozené filtry pro znečištěné vody. Přívalové deště strhávají do toků obrovská množství nečistot.
Plíživá změna ekosystému
Další ekologické změny, jako je intenzivní rybaření, které odstraňuje přirozené predátory, a růst a kvetení řas, mění vodní ekosystém. Také inertní odpadní materiály, jako jsou pneumatiky plastové láhve a jiné plasty, se stále hromadí a poskytují ideální prostředí pro tvorbu biofilmů, kde jsou bakterie velmi odolné a je zde usnadněno i jejich množení.Špatně vařená ústřice
Pro vznik infekce není rizikové jen koupání, ale také požívání nedostatečně tepelně upravených plodů moře: ustřic, krevet a mušlí, ve kterých se choroboplodné zárodky mohou koncentrovat. Nejčastějšími infekcemi získanými při koupání v pobřežních vodách jsou onemocnění zažívacího traktu, dýchacích cest, kůže a infekce ušní a oční. Vyvolavateli jsou bakterie, viry i paraziti.
Žloutenka z moře
Riziko infekce roste s koncentrací zárodků a s délkou pobytu u moře. Podle údajů Světové zdravotnické organizace ročně onemocní přibližně 120 milionů koupajících se střevní infekcí, 50 milionů infekcí dýchacího traktu. Po konzumaci měkkýšů žijících v pobřežních vodách jsou ročně odhadovány 4 miliony případů žloutenky typu A nebo E. 40 000 z nakažených zemře a stejný počet má trvalé následky.
Svět naštěstí k těmto skutečnostem není lhostejný. Opatření proti těmto nákazám jsou nutná v globálním rozsahu, ve spolupráci všech přímořských zemí v celé geografické oblasti. Probíhají pod záštitou již zmíněné Světové zdravotnické organizace.
Pokud tedy pojedete k moři, dávejte si pozor nejen na to, kde se koupete, ale i na to, co jíte. Ušetříte si tak následné nepříjemné zdravotní komplikace.
(van)
Zdroj: Henrickson, S. E. a spol., Environmentl Health Perspectives, 2001, 109, 645–650