Hypotenze
Hypotenze je označení pro nízký krevní tlak. Typicky se projevuje příznaky z nedostatečného prokrvení orgánů. Dominuje jim únava, spavost a bolesti hlavy. Většina případů nízkého krevního tlaku vzniká z neznámých příčin. Dlouhodobě snížený krevní tlak můžete vyrovnat změnou svých dietních návyků a zlepšením celkové fyzické kondice.
Co jste možná netušili...
Krevní tlak je tlak, kterým působí krev na stěnu tepen, ve kterých proudí. Jeho zdrojem je vypuzovací síla srdce. Tlak Vaší krve charakterizují dvě hodnoty. První, ta větší, znamená tzv. systolický tlak. Představuje nejvyšší hodnotu, která vzniká při stažení srdce. Druhá hodnota, diastolický tlak, charakterizuje situaci ve Vašich cévách při srdeční relaxaci.
Až do 19. století se krevní tlak mohl měřit jen tzv. krvavou metodou, pomocí trubiček zaváděných přímo do velkých cév. To se provádělo v experimentech na koních. Na člověka podobný způsob nemohl být aplikován. Později se objevily první pokusy o měření nepřímé. Moderní způsob měření krevního tlaku uvedl do praxe italský lékař Scipione Riva-Rocci v roce 1896. Použil k němu duši ze svého jízdního kola, gumový balónek a rtuťový manometr. Metodu později ještě vylepšil ruský lékař Nikolaj Sergejevič Korotkov.
Jak vzniká…
Většina případů nízkého krevního tlaku vzniká z neznámých příčin. Taková primární nebo někdy také esenciální hypotenze se častěji vyskytuje u žen. Způsobuje ji snad určitá odchylka v nervové nebo hormonální regulaci krevního tlaku. Váš organismus tak například při rychlém postavení odlišně reaguje na vzniklou situaci. Nepošle dostatečně rychle signál k Vašemu srdci aby zvýšilo svoji práci ani k Vašim cévám aby změnily svůj průsvit.
Příčinou tzv. sekundární hypotenze může být onemocnění srdce, žil, štítné žlázy nebo nervového systému. Může za ni i nedostatečný objem cirkulující krve. Ke snížení množství krve ve Vašem těle dochází například při masivním krvácení nebo dehydrataci. Kromě ztrát způsobuje nedostatečný objem cirkulující krve i nadměrné rozšíření všech cév ve Vašem těle (dilatace) vznikající například při anafylaktickém šoku. Hypotenze trápí ve zvýšené míře i diabetiky. Může za to snad cukrovkou způsobené poškození nervové regulace.
Krevní tlak snižují i některé skupiny léků působících na srdce a cévy (např. beta-blokátory, ACE inhibitory), nervy (některá antidepresiva) nebo ledviny (diuretika).
Jak se projevuje...
K hlavním příznakům nízkého krevního tlaku patří únava, spavost, poruchy koncentrace a bolesti hlavy. Můžete mít najednou mžitky nebo úplné zatmění před očima. Můžete slyšet šumění v uších. Obvyklým doprovodným příznakem je i studený pot na čele a chladné ruce a nohy.
Při nedokrvení mozku se o Vás může pokoušet závrať nebo dokonce na malou chvíli ztratíte vědomí. Takovým stavům se říká synkopy a objevují se obvykle v souvislosti s rychlou změnou polohy Vašeho těla. Možná jste to již sami na sobě pozorovali při náhlém postavení. Zatočila se Vám hlava, podlomily se nohy a Vy jste se museli hned zase posadit. Do podobné situace Vás může dostat i dlouhé stání. Lidé s nízkým krevním tlakem často omdlévají v prostředcích hromadné dopravy.
Vaše tělo se snaží nebezpečně nízký krevní tlak vyrovnat tzv. kompenzačními mechanismy. Jejich cílem je zachovat průtok krve životně důležitými orgány. Při nadměrném poklesu tlaku se proto objeví zrychlení srdeční frekvence, snížené vylučování moči a zpomalení střevních pohybů.
Jak se potvrdí...
Diagnózu hypotenze stanovuje lékař na základě interního vyšetření. Stejně jako v případě hypertenze k diagnóze obvykle nestačí jen jednou naměřené nízké hodnoty tlaku. O hypotenzi většinou mluvíme až při opakovaném naměření nízkého krevního tlaku při několika na sobě nezávislých měřeních.
Hranice, od které již hovoříme o hypotenzi, jsou dlouhodobě naměřené hodnoty krevního tlaku nižší než 100/60 mmHg (milimetrů rtuti).
V pátrání po příčinách Vaší hypotenze se používají laboratorní biochemická vyšetření Vaší krve, elektrokardiografie, echokardiografie i rentgenové snímkování. Ke sledování vývoje Vašeho krevního tlaku během dne se využívá techniky Holterovského měření. Před stanovením diagnózy primární (esenciální) hypotenze je třeba vyloučit všechny ostatní možné poruchy.
Jak se léčí...
Dlouhodobě snížený krevní tlak můžete vyrovnat změnou svých dietních návyků a zlepšením celkové fyzické kondice. Vašemu tělu prospěje pravidelná fyzická námaha, vhodné jsou zejména plavání, rychlá chůze, pěší turistika nebo jízda na kole. Při jakékoliv námaze byste se však měli vyvarovat náhlým změnám polohy. Do diety můžete zařadit jídla s vyšším obsahem sodíku (více solená jídla). Tlak Vám krátkodobě zvýší i káva nebo jiné nápoje s obsahem kofeinu.
K podpoře krevního tlaku slouží mechanické pomůcky jako například elastické punčochy nebo bandáže dolních končetin. Porucha vědomí způsobená nízkým krevním tlakem se rychle „vyléčí“ položením postiženého na záda a zvednutím dolních končetin nad úroveň hlavy. Zlepšíte tím návrat krve z končetin a zvýšíte prokrvení mozku. Potom obvykle dojde k rychlé úpravě vědomí.
Ve zvláštních případech Vám může lékař předepsat i léky působící na napětí stěn Vašich cév. Při sekundární hypotenzi se léčba zaměřuje na odstranění jejích příčin. Spočívá v doplnění tekutin nebo krve a v léčbě poruch jednotlivých orgánů.
Co dál...
Hypotenze není nemoc v pravém slova smyslu. Pravda je taková, že mírně snížený krevní tlak není na rozdíl od toho zvýšeného škodlivý. Spíše naopak. V některých ohledech Vám může prodloužit život. Zpomaluje totiž postup kornatění tepen - aterosklerózy. Jsou však i situace, kdy může být nízký krevní tlak nebezpečný. Zvláště v případech, kdy nedokrvení mozku vede k náhlým poruchám vědomí. Pádem způsobené úrazy mohou být i životu nebezpečné.
Pří těžké hypotenzi vede nedostatečný přítok krve k orgánům k jejich ischémii a v nejzávažnějších případech k odumírání buněk. Následuje selhání orgánů, které přímo ohrožuje Váš život.
Hypotenze může být i příznakem závažných onemocnění srdce, cévního systému, ledvin nebo nervového systému. Způsobuje ji i nadměrné užívání některých léků. Při nově vzniklých obtížích byste proto měli kontaktovat lékaře a aktivně pátrat po možných příčinách snížení svého krevního tlaku.
Jak se tomu všemu vyhnout...
Pokud trpíte hypotenzí, jistě jste už několikrát zažili točení hlavy a ostatní nepříjemné projevy. Pokuste se vysledovat situace kdy k obtížím došlo a pro příště se jich vyvarovat. Vyhněte se hlavně rychlým změnám polohy těla a dlouhému stání na jednom místě. Před postavením z lehu se na chvíli posaďte a počkejte až se na změněné podmínky Váš organismus připraví. Při dlouhém stání zkuste přešlapovat z jedné nohy na druhou, několikrát se postavit na špičky nebo zatnout břišní svaly. V případě, že cítíte počínající závrať, se posaďte, dřepněte si nebo se jen předkloňte. Měli byste rychle pocítit úlevu.
Dbejte na dostatečný pitný režim. Denně byste měli za normálních okolností vypít 2 až 3 litry tekutin. Uvědomte si, že při horkém letním počasí jich potřebuje Vaše tělo mnohem více než normálně. Ztráty je třeba doplnit i při průjmu nebo úporném zvracení.
Základem prevence hypotenze je pravidelná fyzická aktivita a zvýšení celkové kondice.
