Alkohol negativně působí na celý organismus. V každém věku

Zdravotní důsledky pravidelné konzumace alkoholu jsou u nás stále tabu. Jako by v tomto případě platilo, že neznalost omlouvá. Co všechno čeká naše játra či mozek, jestliže často sáhneme po sklence? Co lze označit za biologickou dispozici k závislosti na alkoholu a proč ho ženy zpracovávají jinak než muži? Nejen na tyto otázky odpovídal MUDr. Petr Popov, primář Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné nemocnice v Praze.

Látky vznikající při rozkladu alkoholu jsou pro tělo jedovaté

Co se v těle rozbíhá za procesy ve chvíli, kdy se napiji alkoholu?

Samozřejmě záleží na tom, co vypijete a kolik toho bude. Také je samozřejmě rozdíl, jestli jste muž nebo žena a také jak jste individuálně vybaven/a konkrétními enzymy, které se účastní na odbourávání alkoholu.

Alkohol je celkem primitivní molekula, má však zajímavé a mnohočetné účinky. Jde o to, že látky vznikající při jejím rozkladu (etanol a acetaldehyd), jsou pro lidský organismus toxické a způsobují akutní, ale i chronická poškození, pokud je alkohol konzumován často.

Na neuropsychické úrovni je ještě potřeba říct, že konzumace alkoholu primárně vede celkově k útlumu vnímání a posléze i vědomí, byť v závislosti na dávce a rychlosti konzumace napřed lidi rozjaří. Působí podobně jako opioidní látky, tedy kromě útlumu vyvolává určitou libost, příjemné pocity. Což je dáno tím, že při jeho konzumaci dochází k vyplavování dopaminu (látky patřící mezi přenašeče nervového vzruchu, tzv. neurotransmitery).

Když mluvíte o odlišných účincích alkoholu na muže a ženy, v čem konkrétně spočívají?

Muži mají většinou větší hmotnost než ženy a jiné zastoupení tělesných tkání. Alkohol je látka, která je rozpustná ve vodě, a čím máte svalnatější, a tedy vodnatější tkáně, tím se alkohol rozpouští ve větším objemu. Také enzymatická výbava mužů, zvlášť pokud jde o dva hlavní enzymy rozkládající alkohol, je efektivnější. Což je zásadní okolnost.

V souvislosti s konzumací alkoholu a tendencím k závislosti se hovoří i o tzv. biologické dispozici některých jedinců. Co je tím myšleno, horší schopnost zpracovat alkohol?

Anebo naopak lepší. Tito lidé si říkají – mně to vlastně nic nedělá, já můžu. Pak je ještě další varianta, které se říká syndrom narušené závislosti na odměně, která také patří mezi vrozené dispozice. Jde o lidi, kteří se napijí, ale aby se jim vyplavil dopamin, musí vypít daleko více než běžná populace.

Alkohol také náš organismus dehydratuje, můžete vysvětlit proč? 

Konzumace alkoholu zasahuje do metabolismu vody, konkrétně blokádou antidiuretického hormonu, čímž dochází k častějšímu močení, a tedy k intenzívnějšímu a rychlejšímu vylučování vody z organismu. Když pijeme pivo, které obsahuje větší množství vody, dehydrataci v první fázi nevnímáme. Ovšem v průběhu dalších hodin se to mění a problém vzniká zejména tehdy, jde-li o chronický stav. Tedy když tělo přeučujeme, jak s těmito enzymy zacházet.

Čtěte také:
Bezpečná dávka alkoholu je nulová, říkají odborníci

Poškození jater – známý důsledek dlouhodobé konzumace alkoholu

Je všeobecně známé, že pitím alkoholu si devastujeme játra, co konkrétně se s nimi v důsledku konzumace děje?

Tento proces lze v zásadě rozdělit do tří fází. Alkohol je energeticky velmi silná látka, při jeho konzumaci zadržujeme tuk v těle, což vede mj. také ke ztukovatění jater, která se tak začnou zvětšovat. V této fázi játra zůstávají stále funkční, byť s omezením, což se pozná zvýšenou přítomností jaterních enzymů při běžném vyšetření z krve. Jedinec si zpravidla ničeho nevšimne, jen ho bolí, jak se zvětšuje objem jater, která tlačí na okolní tkáně.

Jak probíhají další fáze?

Funkční jaterní buňky začnou vlivem toxicity alkoholu odumírat, tedy se tzv. přeměňovat na metabolicky nefunkční tkáň – vazivo. Játra sice mají obrovskou regenerační schopnost, ovšem v okamžiku, kdy je alkoholu dlouhodobě příliš, už nejsou schopny vytvářet funkční tkáň, kterou by nahrazovaly odumřelé buňky. Tím začíná docházet k jejich smršťování, což pokračuje až k tzv. cirhóze. V této fázi jsou na rozdíl od normálních hladkých a mekkých jater játra scvrklá, svraštělá a hrbolatá.

Zatímco ztukovatění je opravitelné, ve druhé fázi už se nedá dělat téměř nic, maximálně pozastavit aktuální stav, aby nedošlo k cirhóze jater, která je naprosto nevratná. Navíc představuje obrovské riziko pro vznik rakoviny jater.

Postupem času alkohol mění také chování jedinců

Které další orgány alkohol poškozuje?

Všechny, alkohol působí negativně na celý náš organismus. Na některé části naší tělesné soustavy nemá tak rychlý efekt, ale týká se opravdu všech. Pozitivních účinků alkoholu je velmi málo a jsou velmi omezené.

Jak souvisí pití alkoholu s výkonem mozku? 

Tím, že alkohol je depresogen, působí útlum. Tedy zpomaluje běžné fyziologické procesy včetně těch v centrální nervové soustavě (CNS). V první fázi to souvisí s jeho bezprostřední konzumací, v další už jde o chronický stav. Z dlouhodobého hlediska dochází k tomu, čemu se ve starší psychiatrické literatuře říkalo psychopatizace osobnosti. Chování jedince se negativně mění, čehož si všímají zejména lidé v jeho blízkém okolí, kteří ho znají. Třeba že se chová hrubě, má konflikty, které dříve nemíval.

Do jaké míry způsobuje alkohol tzv. mozkovou atrofii?

Je to podobné jako u jater, eventuálně u jiných orgánů. I v CNS dochází k tomu, že alkohol hubí buňky (neurony), a to velmi rychle a nevratně. Napřed dochází ke změnám jejich struktury a také ke zmenšování a úbytku všech součástí CNS. Což není způsobeno jen změnou ve struktuře nervových buněk, ale i ve všech ostatních součástech CNS včetně podpůrných tkání a cév. Následně pak dochází k poruchám zásobení krví (a tedy i kyslíkem a krevním cukrem) ve stále rozsáhlejších oblastech mozku.

Děti a dospívající alkohol poškozuje více než dospělé

Proč by alkohol vůbec neměli konzumovat dospívající a děti?  

Je to z toho důvodu, že látkami (enzymy), které odbourávají alkohol, nejsme plnohodnotně vybaveni od narození. Jejich funkce se vyvíjí během dospívání, což je v některých ohledech dokonce později než v 18 letech. Proto dává smysl, že například ve Spojených státech je legální konzumace alkoholu až od 21 let věku a v některých zemích je tato hranice ještě vyšší.

Centrální nervový systém dospívá později. Proto si náš organismus v dospělém věku lépe poradí s alkoholem a případná poškození pro něj nejsou tak devastující jako třeba pro dítě. A to nemám na mysli jen jeho akutní účinky, při kterých může dojít k okamžité intoxikaci, jež může skončit úmrtím.

V těhotenství by ženy neměly vypít ani kapku alkoholu

O jakých dopadech na zdraví se v souvislosti s alkoholem málo mluví?

V současnosti se v rámci fakulty i univerzity do značné míry věnujeme otázce, jak alkohol působí na plod v době těhotenství. Zatím máme jen odhady, ale podle nich se v ČR ročně narodí zhruba 300 dětí s tzv. fetálním alkoholovým syndromem. Jedná se o stav, kdy má dítě vážně poškozený centrální nervový systém a zároveň přítomné deformity, které jsou viditelné třeba na obličeji.

Pak existují mírnější poškození, která způsobují kognitivní poruchy, děti však mohou mít i vážné problémy, zejména ve škole, ale i během celého života. Není přesně jasné, co dalšího tyto neurovývojové poruchy vyvolává, ale alkohol se na tom bezpochyby zásadně podílí.

Ukazuje se přitom, že značná část populace problém podceňuje. Myslí si, že pokud to s alkoholem nepřeženou nebo když pijí „jen“ pivo a víno, tak že o žádné riziko v podstatě nejde. Nemalá část žen si dokonce dá alkohol v prvním trimestru, přestože o svém těhotenství ví. Přitom by měla dodržovat absolutní nulu.