Alkohol a potraviny: nebezpečná kombinace?
Přecitlivělost nemusí být dána vždy jen imunologickými mechanismy, nemusí se jednat o alergii. To platí i v případě alkoholu.
Většina nežádoucích reakcí po alkoholu spadá právě do neimunologické přecitlivělosti. Okamžitá reakce – zčervenání, nevolnost, dušnost – je vyvolána hromaděním metabolitu etanolu – acetaldehydu – při dědičně dané neschopnosti jeho odbourání. Vzplanutí astmatických záchvatů po konzumaci alkoholu může být vyvoláno alergií na nealkoholové příměsi v nápoji. Alkohol samotný tedy nemusí být alergenem, může však posílit nebo spustit alergické reakce na potraviny.
Po konzumaci alkoholu byly popsány i reakce velmi podobné prudké alergické reakci – anafylaxi. Jedná se o reakci na metabolity alkoholu – kyselinu octovou nebo acetaldehyd. Proti nim byly u pacientů prokázány v krvi alergické IgE protilátky. Alkohol samotný tvorbu takových protilátek nevyvolává.
Čistý alkohol se počítá
Pravidelná konzumace alkoholu zvyšuje tvorbu celkových alergických protilátek. V této situaci však nezáleží na tom, o jaký nápoj se jedná, podstatný je pouze čistý alkohol. Jeho vlivem dochází ke stimulaci imunitního systému ve směru alergické imunitní odpovědi.
Jedno z možných vysvětlení vyšší tvorby alergických protilátek u pijáků je i to, že alkohol zvyšuje propustnost střeva, a dochází tak ke snadnější senzibilizaci potravinovými alergeny. Alkoholici totiž opravdu mají vyšší výskyt potravinových alergií.
Kromě rizika alkoholické cirhózy jater (v ČR je to mimochodem nejčastější diagnóza, pro kterou se transplantují játra – pokud tedy pacient nadále abstinuje) se pravidelná konzumace alkoholu patrně podílí na vysokém procentu alergiků ve vyspělých zemích. I to by mohl být důvod, proč si dát skleničku jen výjimečně.
(van)
Zdroj: A. Gonzales-Quintela, Addict Biol, 2004, 9, 195–204
