Anafylaktický šok

Pokud se u někoho začíná rozvíjet těžká alergická reakce s rizikem vzniku anafylaktického šoku, okamžitě přivolejte ZZS (tel. 155). Vážná alergická reakce, která se může rozvinout v anafylaktický šok, vzniká nejčastěji po bodnutí hmyzem u alergického člověka. Může k ní ale dojít i u toho, kdo nikdy dříve alergii na hmyz neměl.

Pokud se u někoho začíná rozvíjet těžká alergická reakce s rizikem vzniku anafylaktického šoku, okamžitě přivolejte ZZS (tel. 155).

Jak vzniká:

• Vážná alergická reakce, která se může rozvinout v anafylaktický šok, vzniká nejčastěji po bodnutí hmyzem u alergického člověka.
• Může k ní ale dojít i u toho, kdo nikdy dříve alergii na hmyz neměl.
• Méně často vzniká při potravinových alergiích (požití arašídů, ryb, některých druhů ovoce či zeleniny).
• Nebo při alergiích na léky (často na penicilin).
• Anafylaktický šok je způsoben silnou alergickou reakcí organismu na přítomnost alergenu.
• Při anafylaktickém šoku dojde k takovému rozšíření cév, že srdce není schopno pumpovat krev do oběhu.
• Dochází ke snížení prokrvení celého těla včetně životně důležitých orgánů.
• Anafylaktický šok může vzniknout během minut po styku s alergenem, ale jeho nástup může být i pozdější.
• V některých případech neznáme příčinu vzniku alergické reakce a anafylaktického šoku.

Co hrozí při šoku:

• Protože krevní oběh funguje nedostatečně, nejsou dostatečně prokrveny tělesné orgány.
• Může dojít k jejich trvalému poškození.
• Anafylaktický šok je vážný život ohrožující stav.

Příznaky vážné alergické reakce, která se může vyvinout v šok:

• kopřivka (pupencovitá vyrážka na kůži),
• škrábání v krku,
• svědění kůže,
• otok víček, rtů a jazyka,
• potíže s polykáním a dýcháním, dráždivý kašel,
• nevolnost až zvracení,
• průjem,
• zmatenost, poruchy vědomí.

Pokud dochází k rozvoji šoku, k výše uvedeným příznakům se může přidat:

• bledá, chladná a opocená kůže,
• pocit žízně,
• zrychlené dýchání a zrychlený špatně hmatný tep,
• bezvědomí.

Zásady první pomoci:

• Pokud se objeví známky vážné alergické reakce, přivolejte ihned ZZS (tel. 155).
• Má-li u sebe postižený autoinjektor s adrenalinem (Epipen), aplikujte jej dle návodu.
• Mezitím uložte postiženého na záda se zvednutýma nohama a pevně podepřeným hrudníkem (což usnadní dýchání).
• Kolem krku přiložte chladný obklad (pokud není postiženému nepříjemný).
• Podejte antihistaminika (léky proti alergii).
• Uvolněte postiženému těsný oděv.
• Pokud není velké teplo, přikryjte jej přikrývkou.
• Můžete otírat rty vlhkým kapesníkem.
• Komunikujte s postiženým a uklidňujte jej.
• Pokud postižený zvrací, uložte jej na bok, aby nevdechl zvratky.
• Je-li v bezvědomí, ale dýchá, položte jej do zotavovací polohy.
• Pokud přestane dýchat, zahajte kardiopulmonální resuscitaci.

Jak snížit riziko vážných alergických reakcí:

• Člověk alergický na hmyzí bodnutí by neměl v přírodě nosit pestrý oděv, který hmyz přitahuje.
• Neměl by se pohybovat v místech, kde se vyskytují včely, vosy apod.
• Při kontaktu s hmyzem se vyvarovat prudkých pohybů.
• Alergici by měli u sebe nosit své léky, těžcí alergici autoinjektor s adrenalinem (Epipen).
• Kvůli riziku alergie na léky je nutné zjistit před podáním jakéhokoli léku, dezinfekce nebo i náplasti, zda člověk netrpí alergií na daný přípravek.

Zdroje:

MUDr. Tomáš Jelen: První pomoc (Česká obec sokolská, Praha 2009)

http://www.mayoclinic.com/health/first-aid-anaphylaxis/FA00003