Látky používající se na toto očkování jsou zcela bezpečné. Jde o naprosto nepodložené tvrzení, že nežádoucí reakce na vakcínu mohou i zabít. Výbušné téma a stále probíraná náplň mnoha médií, webů a diskuzních fór rozhodně neztrácí na síle.
Debaty o vhodnosti a dopadech jakéhokoli očkování jsou v současnosti na denním pořádku. Ty, které se týkají vakcinace proti rakovině děložního čípku, se však poněkud liší. Jde totiž o svobodné rozhodnutí rodičů a jejich dcer. Tudíž tolik diskutované slůvko „povinné“ zde nefiguruje. Jenže uvažování o tomto kroku tím není nijak jednodušší.
Nejen tlak času
Strach z možné nežádoucí reakce dítěte na látku, která jej má ochránit před viry, jež vyvolávají rakovinu děložního čípku, zde totiž navíc doplňují hluboké a skryté obavy z odpovědnosti. Když se něco stane po vakcinaci nařízené státem, tedy povinné, bude za to moci zákon a jen „trochu“ rodič. Ale pokud dojde k něčemu fatálnímu kvůli našemu rozhodnutí, které se posléze ukáže být špatné, padne vina jen na nás. A tento fakt, spolu s protichůdnými názory odborníků, je pro mnoho rodičů velké břímě. Nehledě na finance, které též při rozhodování hrají roli – očkování dívek mezi 13. a 14. rokem je plně hrazené pojišťovnami, později už však musí nemalou částku platit rodiče. Na volbu je tak přesně rok.
V čem panuje shoda
Zastánci i odpůrci tohoto očkování se shodnou v následujícím: Česká republika patří k zemím s vysokým výskytem karcinomu děložního hrdla. Tuto rakovinu způsobují tzv. lidské papilomaviry (HPV), konkrétně určité kmeny. Virus se šíří pohlavním stykem a mnoho lidí se během svého života s touto infekcí setká. Organismus nakažených žen se s nákazou většinou dokáže vypořádat, u některých však virus přetrvává a zvyšuje tak riziko vzniku rakoviny děložního čípku. Odhalit jakékoli změny lze jedině cytologickým vyšetřením. Pokud se to stane včas, lze problém vyléčit. Čím později však dojde k diagnóze, tím bývá řešení těžší a často i méně úspěšné. K faktorům, které se spolupodílejí na rozvoji rakoviny, ale patří kromě HPV mimo jiné i brzký začátek pohlavního života, časté střídání partnerů, záliba v tabáku, stres, špatná životospráva apod.
Odborník žasne, laik se diví
Sporných bodů je ve věci očkování proti papilomavirům, potažmo rakovině děložního čípku více. Hovoří se o nedostatečném prozkoumání toho, co udělá vakcína s kmeny, které do ní nejsou zahrnuty – nestanou se agresivnějšími? A jak působí na mladý organismus poměrně značné množství hliníku obsažené v očkovací látce? V argumentaci zaznívají též zmínky o mnoha údajně ověřených nežádoucích účincích – zmiňují se mdloby, bolesti hlavy, poruchy menstruačního cyklu a nevysvětlitelné bolesti podbřišku, křeče, zvracení, poruchy hybnosti, vyrážky. Kromě jiného prý byly zaznamenány i případy vzniku epilepsie, či dokonce úmrtí. Na druhou stranu doporučuje toto očkování Světová zdravotnická organizace i Evropská léková agentura, účinnost vakcín potvrzuje kromě jiných Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí či americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí.
Některé odpovědi zná jen budoucnost
Co ale rodičům, kromě výše uvedených zneklidňujících informací, zřejmě dělá nejtěžší hlavu, je novost očkování. Veškeré generace očkovaných dívek a ještě pár dalších jsou a budou vlastně zkušebním vzorkem. To teprve jejich zdravotní stav odborníkům za pár desítek let snad definitivně prozradí účinnost, trvanlivost a případné kladné i záporné dopady tohoto očkování. Tíži už tak složitého rozhodování rodičů tenhle fakt rozhodně neulehčuje.
Názor odborníka MUDr. Zuzany Vejběrové
Ambulance gynekologie na poliklinice Ohmova, Praha a ambulance gynekologie ve Kbelích, Praha
Zatím nejspolehlivější metoda
Otázka ohledně nežádoucích účinků se samozřejmě naskýtá. Ovšem v tomto případě berme v potaz, že se jedná o slečny, které jsou zdravé a již proočkované povinnými látkami. Tudíž já bych se určitě u svého dítěte nebála použít už zcela vyzkoušenou vakcínu. Vakcinace proti rakovině děložního čípku se, jak již bylo řečeno, neřadí mezi „povinné“, takže finální rozhodnutí je opravdu jen na rodičích. Rozhodnou-li se „neočkovat“, může se ale stát, že se za pár roků budou muset vypořádat se skutečností, že jejich dcera onemocněla rakovinou děložního čípku ve dvaceti letech. A opět si budou klást otázku – tentokrát tu, zda by tomu očkování zabránilo, či ne. Viry HPV navíc v jisté míře procházejí i přes bariérovou antikoncepci (kondom) a ani hormonální antikoncepce není v dnešní době bezpečnou ochranou proti HPV (tou je jen sexuální abstinence, což jistě není pro mladé lidi aktuální téma). Se současnými poznatky je tedy toto očkování přínosem, samozřejmě jsou však nadále nutné pravidelné kontroly cytologie a kolposkopie, ideálně kombinace obou.