Vznik migrény je podmíněn reakcí člověka na nějaký podnět

Jak může laik poznat, že trpí migrénou? 

Migréna je typická tím, že se kromě opakujících se bolestí hlavy projevuje i dalšími příznaky – nevolností až zvracením, přecitlivělostí na světlo a zvuky a u části migreniků se objevuje také tzv. aura. Jedná se nejčastěji o zrakovou potíž v jedné polovině zrakového pole. Nemocný může na jedno oko jakoby přestat vidět nebo vnímá v zorném poli barvy, záblesky či podobné útvary jako v dětském kaleidoskopu. Aura je předzvěstí záchvatu migrény a může trvat několik minut až hodinu.

Čím se odlišuje bolest hlavy při migréně od jiných typů bolestí hlavy?

Typicky začíná v pravé nebo levé polovině hlavy, obvykle je tepavá, pulzující a má střední nebo velkou intenzitu. U dospělých může trvat 4–72 hodin. 

Ženy migréna trápí častěji…

To je dáno především hormonálními změnami spojenými s menstruačním cyklem, těhotenstvím, ale také s hormonální antikoncepcí. Z tohoto důvodu migrény sužují nejvíce ženy v produktivním věku. Migréna se ale nevyhýbá ani mužům a dětem. 

Jaké spouštěče migrény jsou nejběžnější?

Co se týče vnitřních spouštěčů migrény, jedná se nejčastěji o již zmiňované hormonální změny. K těm vnějším pak patří potraviny, například čokoláda, alkohol, špatný spánkový režim nebo změny počasí. Záchvat migrény mohou vyvolat také různé emoční podněty. 

Jsou známy příčiny vzniku migrén? 

Víme, že vznik migrény je podmíněn reakcí mozku na nějaký podnět – buď vnější, nebo vnitřní. Konkrétně na něj reaguje tzv. trigeminovaskulární systém, a to tak, že v první fázi dojde ke snížení průtoku krve v mozku (u někoho nastává aura), ve druhé fázi se pak prokrvení zvýší. To vede k jisté formě zánětu v okolí cév a k následné bolesti. Tento proces je často podmíněn dědičnou dispozicí, ale o přímé dědičnosti lze u migrény hovořit jen ve zcela výjimečných případech. 

Ke komu zamířit, když mám podezření, že opakující se bolesti hlavy jsou migrény?

V první řadě vždy ke svému praktickému lékaři. V případě podezření na migrénu odešle pacienta na podrobnější vyšetření k neurologovi. Po potvrzení diagnózy zahájí neurolog léčbu akutních záchvatů. Pokud má pacient průměrně jeden záchvat týdně a léčba je účinná (tedy záchvaty zmírňuje, případně zcela eliminuje), může být předán zpět do péče praktického lékaře. V péči neurologa zůstává obvykle tehdy, když se akutní léčbou nedaří záchvaty zvládat, pokud se záchvaty dostavují s vyšší frekvencí nebo se jedná o migrénu kombinovanou s jinými typy bolestí hlavy.

Když už se migréna „rozjede“, je asi hlavní vzít si nějaký lék… 

Pokud se ataka migrény již dostaví, je opravdu důležité mít po ruce lék – buď ten doporučený neurologem, nebo pokud jde o první ataku, sáhnout po nějakém běžném léku proti bolesti. Důležité je ale i zůstat v klidu, pokud možno ve tmě a tichu. 

A jde vůbec těmto potížím předcházet?

Prevence migrény spočívá především v režimových opatřeních. Pacient se musí vyhýbat všemu, o čem ví, že jeho potíže spouští. Na to, že se blíží migréna, mohou i několik dnů předem upozorňovat třeba změny nálady nebo podrážděnost. 

Jak se migréna léčí a jedná se o diagnózu na celý život?

Migrénu je většinou možné jen kompenzovat, tedy minimalizovat počet záchvatů. Léčbou se řeší buď její akutní ataky, nejčastěji běžně dostupnými léky proti bolesti či léky na předpis (tzv. triptany), nebo si v rámci tzv. profylaktické léčby bere pacient léky každý den. K tomuto způsobu léčby se přistupuje tehdy, pokud má dotyčný více než čtyři záchvaty migrény za měsíc, nefunguje u něho akutní léčba a záchvaty jsou velmi silné a život omezující.

Některým nemocným ale pomůže až biologická léčba.

Ano, ovšem tento způsob léčby je poskytován pouze ve specializovaných centrech pro diagnostiku a terapii bolestí hlavy a podstupují ji pouze pacienti s minimálně čtyřmi migrenózními dny měsíčně, u kterých byla konvenční profylaktická terapie neúčinná nebo ji pacient netoleroval. Konkrétně se jedná o selhání nebo nesnášenlivost minimálně dvou zástupců rozdílných skupin profylaktických léků, z nichž jeden patří do skupiny antikonvulziv (tedy přípravků používaných v léčbě epilepsie). U těchto pacientů je léčba hrazena zdravotní pojišťovnou. V současnosti máme k dispozici dva přípravky, oba se podávají injekčně.

(hno)