Vědci hledají nové očkování. Proti drogám!

Existuje několik přírodních látek, ale i těch speciálně vytvořených laboratorně, které způsobí, že se při požití drogy nedostaví očekávaný požitek. Někdy dojde dokonce k opačnému efektu a člověk se cítí spíš hůře. Pomohou závislým lidem v budoucnu vakcíny?

Hnojník inkoustový je jedlá houba, která roste v Evropě a Severní Americe. Její chuť je lehce nakyslá a používá se například do polévek. Hnojník má však jeden zásadní vedlejší účinek – po jeho požití je velmi obtížná konzumace alkoholu. 

Houba překvapila 

Speciální látka, kterou hnojník obsahuje – coprin –, blokuje rozkládání acetaldehydu v těle. Ke stejnému efektu dochází při nadměrném pití alkoholu, kdy je zcela vyčerpána kapacita enzymu zodpovědného za rozložení acetaldehydu. V obou případech se tato látka začne hromadit a dostaví se příznaky kocoviny – bolesti hlavy, bušení srdce, nevolnost a další. Tato vlastnost hnojníku měla být využita při léčbě nadměrného pití. Bohužel následky po požití alkoholu u takto léčených lidí byly tak špatné, že byla houba zavrhnuta. Zde je jasně vidět, jak těžké je nalézt pro léčbu závislosti nějakou účinnou látku. Lidské tělo je složité a velmi často se proto dostaví neočekávané výsledky – v případě hnojníku inkoustového byla léčba škodlivější než samotný alkoholismus.

Bez požitku 

V současnosti se stále objevují nové a nové látky, které by měly sloužit jako protidrogová vakcína při závislosti na heroinu, kokainu a nikotinu. Všechny tři vakcíny fungují podobně:

• Spouští imunitní odpověď při požití drogy a tělo si vytváří protilátky, které se pak navážou na drogu v krevním oběhu.
• Ta se nedokáže připojit na specifické receptory v mozku, tudíž se nedostaví tolik očekávaný požitek.
• Vakcínu tvoří virus způsobující běžnou rýmu s připojenou látkou shodnou s drogou – tělo si vytváří protilátky proti oběma.
• Imunitní systém je takto „přechytračen“, aby vytvářel protilátky, které po konzumaci drogu zablokují a zamezí tak kýženému účinku.

Tyto očkovací látky jsou stále pouze v časných fázích výzkumu, a proto není jasné, jaká by byla jejich efektivita a bezpečnost. Dalším problémem je skutečnost, že vakcína se naváže pouze asi na 80 % požité drogy. Výzkum již odhalil, že na kokainu závislí pacienti se snažili pomocí výrazného zvyšování dávek tuto vakcínou vytvořenou blokádu „rozbít“. Zajímavostí je, že toto chování nebylo pozorováno v podobné studii zabývající se závislými na heroinu.

Co je tedy cílem?

Snahou všech dosud vytvořených vakcín je potlačit efekt drogy, ale bohužel to neznamená, že zároveň dojde k poklesu závislosti. To se liší třeba od léčby metadonem, který funguje jako substituce při závislosti na opiátech, nebo disulfiramem, který způsobuje velmi nepříjemnou reakci při požití alkoholu (podobně jako hnojník inkoustový).

Hudba budoucnosti 

Navzdory všem těmto novým zjištěním a objevům v oblasti vakcíny proti závislosti je důležité si uvědomit, že ta nejzásadnější léčba není biologická, ale psychologická. Dokonce i Antabus (disulfiram), lék používaný při léčbě alkoholismu, není stoprocentně spolehlivý pro dlouhodobou abstinenci bez doplňkového poradenství. Vše je také komplikováno tím, že když něco funguje u jednoho pacienta, není zaručeno, že to bude zabírat i u druhého. Zatím to tedy v nejbližší době na stoprocentně fungující protidrogovou vakcínu nevypadá.

Zdroj: www.freedominstitute.org