Ve zdravotní gramotnosti jsou naši školáci na chvostu Evropy
Necelá pětina (18,2 %) českých teenagerů se neorientuje v pokynech lékařů a nedokáže se vyznat v informacích, které se týkají jejich zdraví. Vyplývá to z výsledků mezinárodní studie HBSC (The Health Behaivor in School-aged Children), podle níž čeští školáci ve zdravotní gramotnosti zaostávají za svými vrstevníky z jiných evropských států. Čím je to způsobeno?
Na jednu stranu lze říci, že v otázkách zdravého životního stylu je na tom současná generace dětí, respektive teenagerů v mnoha ohledech lépe, než na tom byly ty předchozí. „České děti v posledních letech méně kouří a méně konzumují alkohol a zdaleka už nejsme v tomto ohledu na předních světových příčkách, což trvá už zhruba od roku 2010. Také častěji jedí ovoce a zeleninu a klesá konzumace kolových nápojů,“ říká Mgr. Michal Kalman, Ph.D., z Univerzity Palackého v Olomouci, který je hlavním řešitelem výzkumného projektu HBSC na národní úrovni. V rámci tohoto projektu vědci již téměř 40 let mapují a porovnávají životní styl školních dětí napříč mnoha státy Evropy i světa.
Ohleduplnost nejen k sobě, ale i ke svému okolí
Aktuální studie HBSC, realizovaná v roce 2018, zkoumala zdravotní gramotnost teenagerů ve věku 13–15 let. V České republice se výzkumu zúčastnilo 9 000 školáků z 230 škol a 14 krajů. „Zajímalo nás, jak si dítě získává informace, zda si je dokáže ověřit a roztřídit a zda se na základě těchto informací adekvátně chová. Také zda umí být ohleduplný i ke zdraví své rodiny a přátel, což je zrovna dnes dost klíčové, například, že dokáže dodržovat dvoumetrové rozestupy a že vnímá, že jeho chování neovlivňuje jen jeho samotného,“ říká Mgr. Kalman. Řešitelé studie uvádějí, že děti s vyšší zdravotní gramotností jsou obecně spokojenější ve svém životě, méně často trpí depresemi a mnohem méně hrozí, že se opakovaně opijí, začnou kouřit a budou experimentovat s marihuanou.
Co konkrétně je míněno zdravotní gramotností, se dočtete zde.
O úrovni zdravotní gramotnosti rozhoduje socioekonomické postavení rodin
Výsledky studie říkají, že necelá pětina (18,2 %) českých dětí se pohybuje na nízké úrovni zdravotní gramotnosti, průměrné povědomí o zdravotní problematice má většina teenagerů (63,2 %) a necelá pětina dětí (18,6 %) je na tom z hlediska získávání informací a jejich porozumění velmi dobře. Úroveň zdravotní gramotnosti přitom velmi úzce souvisí se socioekonomickým postavením rodin, ze kterých děti pocházejí. Mezi lépe situovanými je čtvrtina školáků s vysokou úrovní gramotnosti (25,2 %) oproti 15,9 % z méně majetných rodin, což platí i obráceně. Přílišnou roli přitom nehraje, zda žijí ve městech či na venkově.
Školení o zdravotní gramotnosti ve školách
Čeští řešitelé studie se rozhodli alespoň z části převést akademické poznatky do praxe. „Vytvořili jsme kreativní tým a zpracovali určitý školící materiál pro učitele. Součástí podkladů byla jednak doporučení, co dětem sdělovat, a také konkrétní aktivity a hry pro žáky. Na podzim jsme měli vypsaných několik termínů pro školení učitelů v Praze, v Brně, v Olomouci i na dalších místech České republiky,“ uvedl Mgr. Kalman.
Například v Praze se do školení měla zapojit i hygienická stanice. Ovšem s ohledem na současnou situaci s covid-19 byly akce nakonec zrušeny a přesunuty budou zřejmě na jaro příštího roku.
V mezinárodním srovnání na chvostu
Studie se kromě České republiky zúčastnilo i dalších devět evropských zemí. Naši školáci se svými znalostmi přitom skončili až na úplném chvostu.
Lépe si kromě německých, britských a finských dětí vedou například i děti ze Slovenska, Estonska či z Makedonie. Autoři studie důvody propadu českých školáků spíše odhadují. „Státy, jako je Rakousko, Německo a Velká Británie, jsou na tom zřejmě trochu lépe, pokud jde o vzdělanost v této oblasti, ale také o politický přístup. Taky to souvisí s kritickým myšlením dětí a českým školstvím,“ uvedl Mgr. Kalman.
Podle hlavního řešitele studie lze vidět souvislost nízké zdravotní gramotnosti i se školním klimatem v jednotlivých zemích, což ostatně zkoumal jiný, zatím v Česku oficiálně nepublikovaný, výzkum HBSC. Jeho výsledky mluví o tom, že v České republice na rozdíl od jiných zemí chodí děti do školy nerady.
Zdroje:
http://www.uzg.cz/doc/12_prezentace.pdf