Sexuální výchova? Vždyť jsou mu teprve tři roky!

Kapitola z knížky O čápech a vránách: Ochrana před početím nezáleží ani tolik na plnosti příslušných regálů v drogeriích nebo lékárnách, ale na množství informací, které dítě a dospívající mladý člověk obdrží před začátkem pohlavního života.

Po pravdě řečeno, už ví o sexualitě hodně. Tři roky jsou dost, zamyslete se nad tím:

• Když děti hladíme a mazlíme se s nimi, uvědomují si, že jsou roztomilé, že jsou milovány
• Výběr oblečení (růžové či modré), hraček (panenky či auta), her (vaření či na vojáky) signalizuje dívčí či chlapecké role a s nimi spjaté vyhlídky.
• Vidí-li dítě bratra, sestru či rodiče ve sprše, poučí se o fyzických odlišnostech mezi muži a ženami.

Postoj k sexu vyjadřuje ochota nebo neochota rodičů odpovědět otevřeně a upřímně na otázku: „Jak přijde dítě na svět?”.
Je jasné, že své dítě vychováváte po sexuální stránce neustále, slovy i mlčením, výrazy tváře, tělesnými projevy. Vaše dítě se o sexualitě poučuje z vašich odpovědí a reakcí, a to nejen přísunem informací, ale také prostřednictvím projevených postojů a hodnot.
I když třeba o to ani nestojíte, nemůžete se vyhnout tomu, že jste dítěti prvními a nejdůležitějšími učiteli sexuální výchovy. Jako rodič máte na jeho sexuální rozvoj největší vliv. Zkušenosti, které od narození díky vám v rodině získá, mu pomohou určit meze rozvoje kladných a zdravých sexuálních pocitů. Budete-li k tomuto vzdělání přistupovat zodpovědně, dítě bude připraveno na životní nároky a schopno rozhodovat se o tom, s čím se v životě určitě setká.

#IMG#

I dnes je pro mnohé naprostá novinka, že sexuální výchova začíná při narození dítěte. To mnohdy vede k tomu, že nepoučený rodič může nechat uplynout několik podstatných let, než se do výchovy v tomto směru pustí (to v tom lepším případě, když se do ní vůbec pustí).

Děti, a to i velmi malé, potřebují pozornou a účelnou sexuální výchovu. Jestliže rodiče k tomuto vzdělávání zodpovědně přistupují, připravují tak své děti na nároky života a na nutná rozhodování, s kterými se setkají.

Dobře, až se mě zeptá, řeknu mu to...

...ale poznáte, kdy se zeptá? Děti se o sexualitu zajímají mnohem dříve, než dokáží formulovat otázku. Například předškolák je zvědav na tatínka v koupelně nebo si chce pohladit maminčino těhotenské bříško. To jsou ty pravé chvíle, kdy lze pohovořit o anatomii, rozmnožování a porodu.Využijí-li rodiče těchto příležitostí, neposkytnou dítěti jen konkrétní informace, ale také tím podpoří chuť bavit se o sexuálních otázkách. To napomáhá vytvořit příjemnou atmosféru důvěry, což děti i v budoucnu povzbudí k dalším důvěrným hovorům s rodiči.Nemusíte se obávat, že řeknete „příliš mnoho, příliš brzy”. Dítě si z dané informace vezme to, čemu porozumí, ostatní ho nezajímá (neklamnými známkami jsou znuděný pohled, zívání, odchod z pokoje...). Váš komentář však není marný. Možná, že dítě nezachytí všechny detaily, ale uvědomí si, že maminky a tatínka se lze kdykoliv zeptat na cokoliv.

Nebezpečí nespočívá v tom, řekneme-li „příliš mnoho, příliš brzy”, ale spíše „příliš málo, příliš pozdě”. Poznají-li rodiče, že se dítě chce zeptat, a odpovídají mu otevřeně a láskyplně, jsou na nejlepší cestě poskytnout mu kvalitní rodinnou sexuální výchovu.

O čápech a vránách

Tříleté dítě vnímá svět poněkud doslovně. Například řeknete-li, že miminko roste v maminčině bříšku, může se dítě zeptat, proč maminka to mimino snědla. Dítě si představuje, že mimino je v břiše promícháno s jídlem. Odpovídejte pravdivě a jednoduše, jinak dosáhnete pouze zmatku v dětské duši.

Pokud dítě, kterému rodiče řekli, že jej přinesl čáp, později samo zjistí pravdu, může kromě zmatku pociťovat i nedůvěru a dochází pak k závěru, že sex je něco negativního, nikoli téma k otevřenému a upřímnému rozhovoru.

Zamotávání pohádek a vymýšlení bajek jako odpověď na dětské otázky o sexu je jen medvědí služba. Dětské otázky si zaslouží pravdivé odpovědi, samozřejmě přiměřené úrovni chápání dítěte.

Například na otázku: „Odkud jsem se vzal na světě?” může rodič odpovědět: „To je ale dobrá otázka! Co si o tom myslíš ty?” Tím splníte tři věci najednou - zjistíte, na co se dítě doopravdy ptalo (dítě může mít na mysli rodiště, tím jste z toho venku), získáte trochu času na uspořádání myšlenek a dozvíte se, co už dítě ví.

Takže se uklidněte. Pro malé dítě není sex stejně emocionálně významný jako pro dospělého. Toto vědomí vám při setkání s běžnou dětskou zvědavostí může pomoci.

POZOR ! Sexismus je když...

... dáváme najevo, že některé postoje a role jsou typicky mužské nebo ženské, aniž by tomu tak nezbytně muselo být. V předškolním období mají rodiče snad největší příležitost ovlivnit sexuální postoje svých dětí, včetně očekávání spjatých se sexuálními rolemi. Je to skvělá doba k zasazení semínka, z něhož chlapci a dívky vypěstují, co si budou přát.Pokud se rodiče snaží vyhnout stereotypnímu pojetí mužské a ženské role, děti se naučí, že jejich život nemusí být omezen pohlavím. To je velmi důležité pro rozvoj jejich sebevědomí.Je důležité dát najevo, že schopný člověk může dosáhnout jakýchkoliv cílů, ať už se narodil jako muž nebo jako žena. Zároveň ale je ale potřeba podporovat i jednoznačnou otcovskou a mateřskou roli. Jste zmateni? Zdá se vám to být v rozporu? Nemusíte být. Stačí dát najevo, že mateřská a otcovská role, role rodičovská a partnerská, je samozřejmě dána biologickými a psychickými odlišnostmi (maminka dítě porodí, kojí, tatínek jí pomáhá o ně pečovat, mateřský vztah je jiný než otcovský, ale oba jsou stejně důležité apod.), zatímco úspěchy v práci, profesionální ambice a jejich naplnění, to vše by nemělo záviset na pohlaví, ale především na schopnostech každého jedince.Využijte mnoha příležitostí k rozšíření obzoru svého dítěte s ohledem na očekávání spjatá se sexuální rolí.

• Podělte seo každodenní povinnosti v domácnosti.
• Nebojte se, když si vaše dítě někdy chce hrát s hračkami, které porušují tradiční schémata. Nevadí, když si chlapci někdy hrají s panenkami a děvčata třeba fotbal.
• Čtěte dítěti literaturu, kde jsou muži a ženy zobrazeni v mnoha rolích.
• Věnujte pozornost výrazům, které rozlišují pohlaví (např. biolog - bioložka). Rozlišujte „on” nebo „ona”, hovoříte-li o lékaři (lékařce), učiteli (učitelce). Je to na první pohled nezvyklý, ale důležitý požadavek.

Hloupost? Nesmysl? Nenechte se touto zdánlivou maličkostí zmást. Pokud rodiče odmítají předurčenost profesních rolí dle pohlaví (mužské a ženské), umožní rozvinout zdravé sebevědomí svých dětí.

(tro)