Nezapomínejme na prevenci – i oči potřebují kontrolu
Oko – do duše okno, říká jedno pořekadlo. O tom, že oči jsou jeden z našich nejcennějších smyslů, není třeba polemizovat. Stejně jako všem ostatním částem svého těla měli bychom i očím dopřát správnou a pravidelnou péči. Proč je prevence důležitá a na co bychom v souvislosti se zrakem neměli zapomínat, na to jsme se zeptali oční lékařky MUDr. Heleny Štrofové.
Jak často by měli chodit dospělí lidé na pravidelné oční prohlídky?
Dospělý člověk by měl chodit na preventivní vyšetření alespoň jednou za rok, pokud mu oční lékař nedoporučí jiný, třeba kratší či delší interval. Od 40 let by pak měli lidé chodit každoročně.
Musejí mít doporučení od svého lékaře, nebo mohou přijít sami?
Žádanka není nutná, lidé se mohou objednat sami. Co se týče doporučení od praktického lékaře, myslím si, že lékař by se měl pacienta při každé pravidelné návštěvě zeptat, zda a kdy byl naposledy na očním vyšetření. Pokud je pak pacient starší 40 let, měl by ho upozornit na to, aby si na oční vyšetření došel. Kromě toho si můžeme i sami čas od času zkontrolovat, jak dobře vidíme a zda se v našem vidění neodehrály nějaké změny.
Jak?
Úplně základní orientační vyšetření je zakrýt si rukou nejdřív jedno oko, pak druhé oko a zaměřit se na nějaký vzdálený a pak i blízký objekt a zkusit, jak dobře ho vidíme. U starších lidí, u kterých hrozí rozvoj věkem podmíněné makulární degenerace, je také výbornou pomůckou podívat se v koupelně nebo v kuchyni na spáry mezi dlaždičkami, zda je vidí rovně.
To asi zvládne každý. Když se člověk rozhodne jít na preventivní vyšetření, co ho čeká?
Měli bychom si uvědomit, že preventivní oční vyšetření se netýká jen nošení brýlí a počtu dioptrií. Jeho důležitou součástí je i měření nitroočního tlaku, vyšetření předního segmentu oka a očního pozadí, které mohou být postiženy změnami nebo chorobami. Když k nám tedy pacient přijde, nejprve odebereme anamnézu. To znamená, že se ho vyptáme, zda nosí nebo někdy nosil brýle nebo kontaktní čočky, zda někdo v jeho rodině nosí nebo nosil brýle, zda se v rodině objevila tupozrakost, šilhání nebo zelený zákal či věkem podmíněná makulární degenerace, protože v takovém případě k nim může mít genetické predispozice. Dále zjišťujeme, zda netrpí onemocněním, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak a cholesterol a podobně. Tady je zase prostor pro praktické lékaře, protože pokud má pacient vysoký krevní tlak a cukrovku, měl by ho praktický lékař poučit o tom, že by měl chodit na pravidelné kontroly očního pozadí, neboť tyto choroby mají vliv i na oči. Ptáme se samozřejmě i na alergie.
Když už je anamnéza odebraná, co přichází pak?
Pak vyšetříme pacienta na autorefraktometru, který měří pomocí infračervených paprsků dioptrickou refrakční vadu. Je bezkontaktní. Pacient opře bradu a čelo (příp. jen čelo), dívá se na obrázek v kukátku – resp. jakoby za něj do dálky. Obrázek se zaostřuje a rozostřuje. V přístroji zabudovaný trojrozměrný automatický navigační systém po hrubém navedení měřicího mechanismu před oko vyšetřovaného automaticky najde optickou osu oka, ve které probíhá vlastní měření. Kromě dioptrických hodnot přístroj měří i průhlednost očních médií. Dále se přesuneme k optotypům, dnes nejčastěji před LCD obrazovky, kde pacient čte každým okem písmena. Ve speciálních brýlích vyměňujeme skla různých dioptrií tak dlouho, dokud písmena nepřečte optimálně. Poté vyšetříme oči ještě štěrbinovou lampou, což je vlastně speciální mikroskop, jehož pomocí můžeme vyšetřit přední segmenty oka – rohovku, spojivky, víčka, duhovku, ale i čočku. Pokud je všechno v pořádku, a není tedy třeba oči „rozkapávat“ kvůli vyšetření očního pozadí, vyšetříme pomocí bezkontaktního tonometru ještě nitrooční tlak.
Jak vysoký by měl nitrooční tlak být?
Optimální hodnota je do 21 torrů. Pokud je tedy naměřená hodnota vyšší, měli bychom pátrat po příčinách. Těmi mohou být genetické predispozice, ale i počínající zelený zákal a podobně. V takovém případě je třeba udělat řadu dalších, nadstandardních vyšetření.
Jak dlouho preventivní vyšetření trvá?
To záleží na tom, jak vysoké dioptrie člověk má nebo zda má nějaké jiné komplikace. Pokud se žádné komplikace neobjeví, trvá základní vyšetření zhruba 10–15 minut. Pokud se jedná o nového pacienta, může trvat vyšetření samozřejmě trochu déle.
Může oční prohlídka odhalit i nějaká onemocnění?
Jak už jsem říkala, v souvislosti s vyšším nitroočním tlakem můžeme odhalit například zelený zákal. To je onemocnění, které se zpočátku nijak neprojevuje. Je to podobné, jako když má člověk dlouhodobě vysoký krevní tlak, který neřeší. Že má problém, pak zjistí až ve chvíli, kdy dostane infarkt nebo mrtvici. Zelený zákal je zákeřný právě v tom, že se projevuje jen zvýšeným nitroočním tlakem. Optimální hodnota je 21 torrů, u zeleného zákalu může být dlouhodobě například 28 torrů, ale dotyčný člověk to nezjistí, protože se to nijak neprojevuje. Nepociťuje v oku žádný tlak ani ho to nebolí. Pokud k nám přijdou lidé s tím, že je tlačí oči, a bojí se, že mají zelený zákal, zpravidla se ukáže, že původcem je něco jiného. Může to být například syndrom suchého oka nebo mají blok krční páteře apod., ale zelený zákal nebolí (pouze bolí tzv. akutní glaukomový záchvat – ale při něm je oko výrazně červené). Kromě zeleného zákalu můžeme při preventivní prohlídce odhalit také například počínající šedý zákal. Odhalit můžeme také samozřejmě různé záněty, například na víčkách, když se ucpou mazové žlázky, nebo vaskularizaci rohovky, k níž dochází ve chvíli, kdy lidé nosí dlouho nepřetržitě kontaktní čočky a oko nemá dostatek kyslíku.
Dají se odhalit i jiná onemocnění než jen oční?
Ano. Například když vyšetřujeme základní struktury oka, můžeme vidět změny na cévách, které jsou znakem toho, že dotyčný má vysoký krevní tlak. Odhalit se dá i cukrovka.
Když se při kontrole zjistí, že má člověk šedý zákal, jaký je další postup?
Pokud se ukáže, že stav pacienta vyžaduje operaci, záleží na pacientovi, jak se rozhodne. Jsou pacienti, kteří nepřečtou ani ten horní řádek na optotypech, psaný tím největším písmem, ale operaci odmítají s tím, že jim to pro život stačí. Někdy přijdou s tím, že si to rozmysleli, někdy ne, ale rozhodně nemá smysl pacienty do operace nutit.
Když se pro operaci rozhodnou, jak moc je náročná?
Je to chirurgická operace jako každá jiná. To znamená, že může mít i své následky. Setkávám se také s tím, že mi pacienti říkají: „Kamarád měl šedý zákal a zkazili mu to.“ Lidé si myslí, že to, že po operaci nevidí stoprocentně, je chyba na straně operatérů a kliniky, ale vůbec si neuvědomují, že šedý zákal není to jediné, co způsobuje špatné vidění. Plno starších pacientů má také věkem podmíněnou makulární degeneraci anebo přijdou a mají už čočku natolik zakalenou, že přes ni nevidíme na oční pozadí. V takovém případě by měl lékař pacienta upozornit na to, že operace nemusí dopadnout stoprocentně, protože není pořádně vidět na oční pozadí a mohou tam být i nějaké další přidružené komplikace. Takže lidé jsou pak kolikrát zklamaní, ale pramení to spíš z jejich nedostatečné informovanosti.
Proto je lepší nepodceňovat prevenci a chodit na prohlídky včas. Pylové alergie jsou jedny z nejčastějších, jak se projevují na očích?
Když se jedná o alergický zánět spojivek, nejčastějším projevem je svědění a pak i slzení. Všechny ostatní projevy, jako je třeba zamlžené vidění, mohou být projevem například syndromu suchého oka a podobně. Pacient nemusí nutně rozeznat pálení očí od svědění, ale pokud si oči mne, jedná se o svědění.
Jak těmto projevům zabránit?
Na trhu je řada volně prodejných kapek do očí určených právě na alergické projevy. Existují i takové, které kromě antialergické složky obsahují i složku lubrikační, takže oči také zvlhčují. Ty jsou pro alergiky ideální.
Redakce uLékaře.cz
Fota, zdroj: archiv MUDr. H. Štrofové
