Nástup do školy jako příčina zhoršení alergie
Brány škol se otevírají a pro žáky a studenty začíná další školní rok. Usednutí do lavic ale nemusí znamenat vždy jen obohacení o nové poznatky.
#IMG#
Škola – základ života
Nástup do školy je obzvláště pro prvňáčka velkou změnou. Končí totiž období her a začíná soustavné vzdělávání. Najednou je po dětech vyžadována soustavná pozornost i po dobu několika hodin, což nesou mnohé velmi nelibě. Dalo by se říci, že pro jejich imunitní systém představuje tento životní předěl velkou zátěž. Ta je vyvolána stresem vzniklým jako reakce nejen na změnu životních podmínek, ale také na přítomností nových alergenních podnětů. S některými z nich se již dítě v minulosti mohlo setkat, řada z nich je pro něj nová. Mnohdy až vleklá rýma, zhoršení astmatu nebo déletrvající zánět spojivek bez zjevných příčin napoví, že je žáček nově vystavován alergenům
Co naše malé alergiky nejvíce ohrožuje?
Mezi nejčastější alergenní podněty objevující se v prostředí vzdělávacích institucí patří roztoči, plísně, ale hlavně potraviny ze školní jídelny a automatů. Pro astmatické pacienty představují jisté riziko i venkovní sportovní aktivity. Studený vzduch ve spojení se zvýšenou fyzickou aktivitou může být totiž spouštěčem astmatického záchvatu. Obvykle však takto reagují jedinci, kteří již o své alergii vědí.
Protože pohyb je jednou ze základních potřeb mladého organismu a jeho výchovně-sociální úloha nemůže být zpochybňována, musí dojít k maximálnímu snížení rizika vzniku astmatické reakce. Před aktivitou si musí dítě „dýchnout“ příslušnou dávku léčiva, a učitel by měl být poučen o tom, jak se zachovat v případě „rozběhnutí“ astmatické reakce.
Zakázat školu?
Rozhodně ne. Prostředí školy z hlediska alergie určitě nepředstavuje prostředí s vyšším výskytem alergenů. To, s čím se setká dítě ve škole, by jistě snadno potkalo i mimo její prostory. V případě podezření na alergické onemocnění je vhodné navštívit lékaře a speciálními (obvykle kožními) testy potvrdit nebo vyvrátit nesnášenlivost daných podnětů.
Poté následuje kromě předepsání příslušných léků také nastolení takových opatření, která sníží kontakt s alergenem na nejnižší míru nevyhnutelnosti. Opatření je vhodné zavádět obvykle v těsné spolupráci s učitelem. Pro uklidnění lze jen dodat, že většina alergických reakcí s postupujícím věkem slábne nebo třeba i úplně vymizí. Při výběru budoucího povolání je pak nutné zohlednit příslušnou nesnášenlivost a netrvat třeba na studiích veterinárního lékařství, když je dítě alergické na srst zvířat.
(ver)
