Leukémie: zákeřná nemoc mnoha tváří

Při slově leukémie se člověku často vybaví jen obrázky nemocných dětí, které přišly během chemoterapie o vlasy. Ve skutečnosti má ale zhoubné onemocnění krve mnoho tváří a může se vyskytnout v jakémkoliv věku.

Při slově leukémie se člověku často vybaví jen obrázky nemocných dětí, které přišly během chemoterapie o vlasy. Ve skutečnosti má ale zhoubné onemocnění krve mnoho tváří a může se vyskytnout v jakémkoliv věku.

Tato „rakovina krve“ je nádorové onemocnění vycházející z krvetvorných buněk. Jde o velmi obávanou nemoc, často s prudkým průběhem. Boj s ní je vysilující a náročný.

Slavné osobnosti, které prohrály boj s leukémií

Leukémie si nevybírá, a tak mezi jejími oběťmi najdeme i řadu známých jmen.

Akutní lymfoblastická leukémie je nejčastějším typem u dětí, postihuje ale i dospělé nad 75 let. Děti mají pětasedmdesátiprocentní naději na úspěšnou léčbu, u dospělých je to polovina.

• Této zákeřné nemoci podlehla například dcera Michala Davida Míša.
• Stejný osud potkal i Klárku, dceru Venduly a Karla Svobodových.

Také slavné duo Grossmanna a Šimka potkal podobný smutný osud:

• Jiří Grossmann zemřel v mladém věku na Hodgkinův lymfom, tedy nádor z lymfatických uzlin.
• Miloslav Šimek se o mnoho let později potýkal s chronickou nemocí zvanou mnohočetný myelom, která ale přešla v akutní leukémii, jíž podlehl.
• Josef Lux, český politik a bývalý ministr zemědělství, se léčil s leukémií několik let a zemřel krátce po transplantaci kostní dřeně na komplikace tohoto výkonu.
• Jeňýk Pacák, výtvarník, multiinstrumentalista a bývalý bubeník skupiny Olympic také podlehl akutní leukémii.
• Z historie jmenujme slavnou vědkyni Marie Curie Sklodowskou, která se věnovala výzkumu radioaktivity. V té době ale nebyly známy nebezpečné účinky ionizujícího záření na lidský organismus. U Marie Curie se v důsledku dlouhodobého styku s radioaktivními látkami rozvinulo onemocnění krve, kterému podlehla.

Když se množení buněk vymkne kontrole

Při leukémii dochází k nekontrolovanému množení nezralých buněk pocházejících z krve nebo z kostní dřeně.

Leukémie nemá jedinou příčinu. Její vznik ovlivňuje velké množství rizikových faktorů, z nichž některé lze ovlivnit, jiné nikoliv. Přestože se rozvoji leukémie věnuje řada lékařských výzkumů, velká část příčin není doposud objasněná.

Společné pro všechny typy leukémie je ale jedno: v postižených buňkách dochází k mutacím DNA – změnám dědičné informace buňky v některých genech. Výsledkem je buňka, která uniká všem kontrolním mechanismům, neomezeně se množí a stává se nesmrtelnou.

Mezi známé rizikové faktory pro vznik leukémie patří:

• ionizující záření,
• některé viry,
• chemické látky, především benzen a alkylační činidla,
• dědičné dispozice – zvýšené riziko je např. u dětí s Downovým syndromem,
• u některých typů leukémie mírně zvyšuje riziko kouření.

Nepodceňujte déletrvající teploty a únavu, může jít o varovné příznaky

Leukémie se může projevit celou škálou drobných změn, se kterými se můžete setkat, i třeba pokud přecházíte chřipku. Pokud ale tyto příznaky trvají déle a vyskytuje se jich více pohromadě, rozhodně je nepodceňujte a poraďte se s lékařem.

Může se objevit:

• zvýšená teplota,
• únava,
• noční poty,
• zimnice,
• váhový úbytek,
• nevolnost.

V důsledku úbytku krevních destiček pak dochází k narušení srážlivosti krve a dotyčný trpí vyšší krvácivostí a snadnou tvorbou modřin, na kůži se mohou objevit drobné červené tečky.

Ubývá i červených krvinek, rozvíjí se chudokrevnost, kterou poznáme podle dušnosti a bledosti.

Varovným znamením je i větší náchylnost k běžným infekcím a otok lymfatických uzlin.

Nemoc mnoha tváří

Jak již bylo řečeno, existuje více typů leukémie. Liší se nejen tím, které buňky se vymkly kontrole, ale i svým průběhem, léčbou a prognózou – nadějí na vyléčení a délku přežití.

Některé formy leukémie mají prudký – akutní – průběh, jiné jsou chronické, probíhají dlouhodobě a mírně, a přesto i u nich hrozí přechod do akutního stadia.

Lymfoblastické leukémie vycházejí z buněk kostní dřeně, ze kterých by se normálně rozvíjely imunitní buňky – lymfocyty. Oproti tomu myeloblastické leukémie vycházejí z buněk, které jsou předchůdci červených i některých bílých krvinek a krevních destiček.

Léčba přináší naději. Musí ale začít včas!

Leukémie je léčitelné onemocnění. Léčba zahrnuje chemoterapii, ozařování nebo hormonální terapii. Její úspěšnost závisí na typu leukémie i na věku pacienta. U dětí je šance na trvalé vyléčení vyšší než u dospělých pacientů. I v případě, že nemoc nelze zcela vyléčit, přináší léčba naději na prodloužení života o řadu let a na výrazné zlepšení jeho kvality.

Důležité ale je, aby se nemocný dostal včas na hematologické oddělení, které se léčbě nemocí krve věnuje.