Co v poslední době zažívají děti, rozhodně nejsou prázdniny
Ačkoliv dětí se samotné onemocnění novým koronavirem týká naštěstí jen v malém procentu, jsou z určitého pohledu nejvíce postiženou skupinou. Zeptali jsme se proto několika odborníků, jak vnímají návrat dětí do běžného života mezi vrstevníky a jaké prázdniny děti letos čekají.
Na naše otázky odpověděli doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD., MBA, šéf pracovní skupiny na ministerstvu zdravotnictví pro řízení uvolňování karanténních opatření, MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR, Mgr. Petr Sakař, Ph.D., dětský psycholog a psychoterapeut, MUDr. Zdeňka Jágrová, ředitelka Hygienické stanice hlavního města Prahy, a Mgr. Štefan Klíma, ředitel Integrované střední školy v Mladé Boleslavi.
Ptali jsme se:
- Mají se děti vrátit do školek, škol a dětských kolektivů?
- Jak velké riziko představuje v současné době návrat dětí do školských zařízení a dětských kolektivů?
- Jaké přínosy vidíte v návratu dětí do školských zařízení v průběhu května a června?
- Za splnění jakých podmínek je pro vás návrat dětí do kolektivu přijatelný a kdy by to mělo nastat – je pro to vhodné prázdninové období?
Odpovědi odborníků
doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD., MBA
1. S tím, jak se plánuje postupný návrat části společnosti blíž k předpandemickému období, jde ruku v ruce i obnovení dobrovolné výuky na školách a otevření předškolních zařízení. V pondělí 11. května a 25. května by měli nastoupit žáci 9. ročníků, maturanti a o dva týdny následně i první stupeň. Platí to však pro nerizikové děti z nerizikových rodin. Pokud mají ve společné domácnosti křehkou osobu s rizikovými faktory, tyto děti by do kolektivu jít zatím neměly. Pro ně bude pokračovat distanční výuka.
2. Virus je aktuálně v naší populaci přítomný velmi málo, ukazují to počty pozitivních záchytů i výsledky protilátkové studie z různých regionů ČR. Pravděpodobnost nákazy je tedy nízká, důležité však je, aby děti s případným bezpříznakovým průběhem nákazu nezavlekly do svých rodin. I proto ta opatrnost definující rodinné příslušníky sdílející společnou domácnost, kteří by vzhledem ke svému zdravotnímu stavu či věku mohli mít horší průběh koronavirové nákazy. Většina dětí však do kolektivních zařízení bude moci nastoupit, pokud si to budou přát jejich rodiče.
3. + 4. Jsem přesvědčený, že pro děti je škola významná nejen ze vzdělávacího, ale i z psychologického hlediska. Mnoho z nich se už na školu těší a stávající epidemiologická situace částečné otevření škol při splnění stanovených podmínek umožňuje. Navíc to uvolní ruce jejich rodičům, aby se mohli vrátit do práce. Bude to tedy pozitivní i pro zlepšení ekonomické situace rodin i celé země. Ještě jednou však zdůrazňuji, že nadále musíme chránit rizikovou část populace, a především se musí chránit oni samotní. Pro ně by měl dosavadní režim pokračovat.
MUDr. Ilona Hülleová
1. Osobně se domnívám, že ano. Určitě jsem pro návrat do mateřských školek a škol za podmínek dodržení doporučených hygienicko-epidemických opatření. Věřím, že vedení škol a učitelé dokážou vytvořit vhodné podmínky. Pokud jde o jiné dětské kolektivy typu např. letních táborů, byla bych opatrnější. Záleží na programu a činnostech dětí v těchto kolektivech, dodržování doporučených hygienických opatření apod.
2. Nejsem epidemiolog, ale domnívám se, že riziko pro děti není velké. U dětí probíhá onemocnění většinou velmi lehce či zcela bezpříznakově. Riziko v návratu dětí do školských zařízení vidím spíše pro některé pedagogy, neboť jsou ohroženy osoby ve vyšším věku s chronickým onemocněním. Stejně tak v případě rodin, kde žijí společně s vnoučaty i prarodiče či rodiče s nějakým chronickým onemocněním. V těchto případech bych byla opatrná.
3. Návrat dětí do škol před prázdninami je dle mého vhodnější než na podzim. Postupným návratem do školních zařízení dojde k postupnému a „bezpečnějšímu“ setkávání se dětí oproti podzimním měsícům. Děti jsou delší dobu doma, jsou zdravé, nemocnost velmi klesla, riziko onemocnění COVID-19 je nízké. Navíc bude následovat doba prázdnin, kdy se opět kontakty dětí sníží. Pokud by narostl počet nových onemocnění v ČR po rozvolnění nouzového stavu, jsou prázdniny vhodnější pro případné znovuzavedení omezení pobytu dětí v kolektivech. V podzimních měsících navíc obecně narůstá počet respiračních infekcí, děti bývají více nachlazené. Je pak obtížnější rozlišit příčinu onemocnění, zda jde o virové onemocnění či přímo onemocnění COVID-19. Léčba je v obou případech stejná, ale epidemiologická a diagnostická opatření jsou rozdílná. Další přínos vidím v tom, že děti potřebují kontakt s vrstevníky, potřebují zvýšit pohybovou aktivitu a není možné je držet dlouhodobě izolované doma. Ohrožuje to i jejich psychický rozvoj a duševní zdraví, které je pro rozvoj dítěte velmi důležité.
4. Myslím si, že menší kolektivy ve třídách, dodržení pravidelného mytí rukou, zavedení protiepidemických opatření ve společných prostorách mimo třídu určitě napomohou. Jsem pro postupné uvolnění, a pokud dojde k nárůstu onemocnění u dětí, vrátíme se k větším restrikcím.
Mgr. Petr Sakař, Ph.D.
1. Ano, rozhodně.
2. Z hlediska epidemiologického nevím, z hlediska psychologického vidím riziko v neúměrném prodlužování domácího vězení dětí a rodičů, kteří se o ně starají.
3. Návrat ke každodenní známé rutině dětem prospěje. Zase se potkat s kamarády, spolužáky, učiteli, obnovit docházku do kroužků, to všechno může přispět k normalizaci jejich životů. Prospěje také jejich rodičům, kteří díky postupnému rozvolňování vládních opatření musí řešit nesnadné dilema – práce (zajištění rodiny), nebo péče o děti a o jejich vzdělávání.
4. Nejsem lékař, takže můj názor je názorem laika. Já bych byl pro následování „švédské cesty“ a školy bych dětem zpřístupnil, co nejdříve to bude možné. Konkrétní úprava pravidel mi přijde jako druhotný problém. Prázdniny by měly být dětem zachovány, protože to, co poslední týdny zažívají, rozhodně prázdniny nejsou. Doufám, že v červenci už nebudou děti v Česku nijak omezovány nad rámec předpisů platných pro všechny obyvatele ČR.
MUDr. Zdeňka Jágrová
1. Domnívám se, že ano. Virus zde zatím s námi bude žít nadále. Obávám se, že hned tak nezmizí. V září bude situace stejná – spíše horší, vzhledem k tomu, že u nás začne tak jako každoročně sezóna respiračních infekcí.
2. Riziko možného šíření nákazy, vzhledem ke stávající situaci, je nízké. Děti v kolektivu sice k sobě mají blízko, pokud však rodiče dokážou dodržovat předpoklad, že dítě s příznaky respiračního infektu, včetně rýmy, kašle, nepatří do kolektivu, riziko vidím jako zanedbatelné.
3. V současné době se onemocnění respiračního traktu vyvolaná jinými respiračními viry než COVID-19 téměř nevyskytují, proto lze snadno z kolektivu vyloučit děti s příznaky infekce a omezit tak případné šíření COVID-19.
4. Nevidím rozdíl mezi prázdninovým obdobím nebo květnem. Musíme předpokládat, že COVID-19 se bude, byť snad v omezené míře, nadále podílet na výskytu respiračních infektů. Lze usuzovat, že v podzimních měsících se může situace v počtu hlášených onemocnění zhoršit, není účelné děti dlouhodobě stranit kolektivu. Musíme počítat s tím, že nelze předjímat, jak bude vypadat situace na podzim. Že by došlo k výraznému zlepšení situace, není příliš pravděpodobné. Podmínky nastavené ministerstvem zdravotnictví jsou racionální. Největší zodpovědnost nesou rodiče. Je třeba apelovat, aby dítě s jakýmikoliv příznaky respiračního infektu do kolektivu nedávali, spojili se s lékařem a dítě podrobili vyšetření.
Mgr. Štefan Klíma
1. Osobně jsem proti otevření škol s přihlédnutím k tomu, že je třeba řešit situaci pracujících rodičů, proto chápu svým způsobem otevření MŠ a prvních stupňů. Přál bych si, aby to ale bylo v omezené míře a za přiměřených úprav – v MŠ co nejmenší skupiny dětí, dobrovolnost, možnost odmítnutí přijetí nemocného dítěte do MŠ. Pro prvostupňové žáky bych neotevíral školy, ale pouze školní družiny a školní kluby. Program by byl maximálně upraven pro pobyt v přírodě a minimalizoval bych pobyt v uzavřených prostorech. Pro ostatní žáky funguje distanční výuka, která je pro učitele enormně náročná. Ale funguje, všichni ji vylepšují a není třeba ji rušit. V červnu se stejně nikdy už v těch šílených vedrech nedá výborně učit. Návrat do škol nemá smysl. Střední školy by návrat a organizaci maturit, závěrečných zkoušek a přijímacích zkoušek nemohly zvládnout.
2. Nejsem lékař, riziko neumím posoudit, ale z toho co vím, je velký problém s koncentrací viru. Pokud budou žáci v uzavřených malých učebnách a virus někdo z nich bude mít, vidím to jako veliký problém. Nejen pro žáky, ale zejména pro zaměstnance. Věkový průměr učitelů je totiž 47 let. Navíc se ukázalo, že povolání učitele je nejen posláním, ale přináší i některé kritické nemoci – vysoký tlak, srdeční onemocnění a cukrovku. V naší škole je rizikových 71 % zaměstnanců.
3. Přínosů moc není. Socializace dětí může už nyní po rozvolnění opatření probíhat i v běžném denním režimu. Děti už se v určitých skupinách mohou setkávat na hřištích a v parcích. Naopak, podívejte se ven. Viděli jste někdy tolik dětí (ale i dospěláků) sportovat, jezdit na kole, běhat, chodit s pejsky?
4. Prázdniny jsou rozhodně potřeba pro likvidaci stresu, pro příjem energie, slunečního svitu, pro regeneraci. Optimální bude otevření škol v září, byť s jistým rizikem. Budeme však připravenější, budeme o viru vědět více a budeme schopni lépe připravit školy. Nyní se potýkáme s nedostatkem ochranných pomůcek, ale i s nedostatkem financí. I tyto záležitosti je třeba, aby zřizovatelé a stát řešili. Chybí nám příjmy z naší výroby učebních oborů a z provozu prodejen. Také věřím, že nebudou taková horka a případné nošení roušek bude snesitelnější. Podívejme se na otázku z opačného úhlu pohledu – co získáme, když žáky pošleme do škol už nyní? Těch pozitiv oproti rizikům tolik nevidím.
(jez)
