Běháte často „na malou“? Možná vás trápí hyperaktivní močový měchýř
Velmi časté močení doprovázené neodbytným nutkáním – možná je zažíváte a nevíte, že je důsledkem nemoci označované jako hyperaktivní močový měchýř. Někdy je s ním spojené nutkání k močení dokonce tak naléhavé, že dotyčný nestihne doběhnout na toaletu včas a dojde k úniku moči. Jedná se o velmi obtěžující stav, který významně ovlivňuje kvalitu života. Podobně jako cukrovka nebo vysoký krevní tlak. V případě těžké formy má onemocnění podobný dopad na kvalitu života jako rakovina, infarkt nebo mrtvice. Jak ho lze léčit? A proč dnes při tom není již nutné spoléhat jen na léky?
Podle odhadů se diagnóza hyperaktivního měchýře týká asi desetiny dospělých Evropanů, přičemž ženy i muži jí bývají postiženi stejně často, avšak u žen se její příznaky projevují o něco dříve. Jejími hlavními projevy je takzvaná urgence – náhlá a nutkavá potřeba okamžitě močit. Objevuje se více než 8× za den a v některých případech může být doprovázena nechtěnými úniky moči (urgentní inkontinencí). Potíže se přitom mohou objevovat i během noci, a spánek nemocných tak bývá přerušován epizodami nočního močení. Příznaky hyperaktivního močového měchýře významně zasahují do každodenních činností a omezují lidi, kteří jím trpí, v osobním, pracovním i intimním životě.
Léky ke zkrocení hyperaktivního močového měchýře
Nejrozšířenější metodou léčby hyperaktivního močového měchýře je v současnosti podávání léků (především) s tzv. anticholinergním účinkem (anticholinergik). Jedná se o léčiva, která ovlivňují nervová zakončení v močovém měchýři a tím snižují výskyt příznaků hyperaktivního měchýře. Při jejich užívání se ovšem velmi často vyskytují nežádoucí účinky (např. sucho v ústech, rozmazané vidění či zácpa), které u velké části pacientů nakonec vedou k přerušení léčby, u 80 % z nich do jednoho roku od jejího začátku. Navíc u některých nemocných nesmí být tyto léky podány vůbec, protože pacienti nejsou ve zdravotním stavu, který by jejich užívání umožňoval.
Dobrá zpráva: Hyperaktivní močový měchýř jde léčit i bez léků!
Před 25 lety byla do praxe uvedena metoda označovaná jako perkutánní stimulace tibiálního nervu, která spočívá v zavedení jehlové elektrody do blízkosti vnitřního kotníku, kde prochází holenní nerv. Nevyžaduje sice velký operační zákrok (je tzv. miniinvazivní), ale její nevýhodou je nutnost napíchnutí nervu jehlovou elektrodou do hloubky 2–4 cm, což bývá pacienty špatně snášeno a efektivní stimulace je podmíněna přesným umístěním elektrody, čehož může být dosaženo až po několika pokusech o napíchnutí.
Na obdobném principu funguje i zatím nejnovější léčebná metoda, kterou vyvinula česká společnost Tesla Medical – elektrická transkutánní neuromodulace (eTNM®). Díky unikátní patentované technologii adaptivní povrchové stimulace umožňuje na rozdíl od výše uvedené metody dosáhnout efektu neuromodulace bez nutnosti použití jehel a skalpelů (je zcela tzv. neinvazivní), přičemž léčbu je navíc možné provádět v pohodlí domova bez nutnosti přítomnosti lékaře. Jedná se o bezbolestnou a nejbezpečnější metodu léčby hyperaktivního močového měchýře bez vážných vedlejších účinků. Její účinnost byla prokázána u 80 % pacientů, u kterých selhala předchozí léčba za pomoci léků a u kterých bylo dosaženo omezení počtu epizod úniku moči v průměru o 90 %. Léčbu je možné podstoupit ve specializovaných centrech v rámci České a Slovenské republiky.
(mraf)
Zdroje:
https://www.lf1.cuni.cz/document/87243/jr-doc-krhut-teze.pdf
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4791665/
Robertson C et al. Persistence and compliance with medication management in the treatment of overactive bladder. British Journal of Urology International. 2007; 99: 347–354.