Alergie na břízu se může projevit i při škrábání brambor
Zažili jste někdy při škrábání brambor nebo mrkve divné svědění na rukou? Pokud ano, zbystřete pozornost: může se jednat o alergii.
Bramborový poklad Inků
K těm nejběžnějším a nejčastěji používaným zeleninám patří lilkovité, tedy lilek, brambor, paprika nebo rajské jablíčko. Další čeledí s významnými zástupci jak co do alergenicity, tak co do konzumovaného množství jsou tzv. miříkovité – celer, mrkev, petržel, pastinák, černý kořen. K této čeledi patří také celá řada alergizujícího koření – kmín, fenykl, anýz, andělika, koriandr, libeček. Uvařte alergeny
Brambory neboli lilek hlíznatý pěstovali Inkové a Španělé je přivezli do Evropy. V Čechách se začaly pěstovat až v 19. století. Brambory obsahují kromě minerálů, vitaminů a škrobů také poměrně významné alergeny, které jsou příbuzné s alergeny břízy. Naštěstí se však vařením tyto alergeny znehodnocují a i silným alergikům přestávají vadit. Nejvíce obtíží mají tito lidé při zpracovávání syrových brambor – škrábání, strouhání a loupání. Slzí, kýchají, mají vyrážku na rukou a někteří mohou být i dušní. Mnohým se po takové práci zhorší ekzém.
Od celeru k anafylaktickému šoku
Další často za syrova škrábanou zeleninou je celer a mrkev, které se za syrova i často konzumují. Alergeny celeru patří k velmi agresivním, protože reakce na ně mají tendenci přecházet do celkových příznaků až anafylaktického šoku. Tyto alergeny navíc nejsou zničeny ani tepelnou úpravou. Oproti tomu alergeny mrkve naštěstí nejsou tak agresivní – vyvolávají především reakce na sliznicích a ničí se povařením.
Dá se tedy říci, že riziko reakce při škrábání syrové zeleniny je vyšší než při její konzumaci v povařeném stavu. Jedinou výjimkou z tohoto pravidla je celer, který může vyvolat anafylaktickou reakci i po tepelné úpravě. Pokud jste tedy vypozorovali, že vám nějaký druh zeleniny nesvědčí, a to jak při konzumaci, tak i přípravě, snažte se mu vyhýbat.
(van)
