Zrychlené očkování proti žloutence B nemusí chránit dostatečně
Chystáte se na delší dobu do cizích krajů a jste navíc dobrodružné povahy? Pak dobře zvažte případná rizika. Mnohým se totiž dá předejít. To platí i pro nákazu některou z virových hepatitid.
Nebezpečí se skrývá i v Grónsku
Se zvýšeným výskytem žloutenky typu B je třeba počítat ve státech centrální i jižní Afriky, v oblasti Amazonie a přilehlém Peru, v Saúdské Arábii, Mongolsku, Číně, Kazachstánu a v jihovýchodní Asii. Mezi země, kde se hepatitida B vyskytuje u více než 8 % obyvatel, patří překvapivě také Grónsko a státy severní Kanady. Též Evropa má svá temná místa: Moldávii a Bulharsko. Podrobnou mapku rozšíření žloutenky typu B naleznete na stránkách CDC (Centers for Disease Control and Prevention).
Obávané "céčko"
Nejobávanější je virová hepatitida C, v oblasti Asie a Afriky se nemoc vyskytuje až u 15 % obyvatel, přičemž vůbec nejvíce nakažených je v Egyptě.
Pro úplnost zmiňme existenci hepatitidy D, jejíž výskyt byl ve zvýšené míře zaznamenán v Rumunsku. Tento virus ale potřebuje ke svému řádění spolupachatele v podobě viru B. Očkování proti žloutence typu B tedy automaticky chrání i proti D viru.
Jak se chránit
Člověk, který se vědomě sám nevystavuje riziku nákazy (například nechráněným sexem nebo užitím použité stříkačky k aplikaci drogy), má největší šanci setkat se zákeřným virem v nemocnici. Zejména v rozvojových zemích nemusí mít cestovatel jistotu, zda jsou na něm používané stříkačky sterilní, tedy bez zárodků přenosných nemocí. Vozte si stříkačky i jehly s sebou a trvejte na jejich použití ve svém vlastním zájmu.
Kdy se očkovat
Orientační cena za jednu dávku se pohybuje okolo tisíce korun. Základní očkování proti virové hepatitidě typu B je komerčně k dispozici od roku 1982. Představuje jej HBs antigen podaný ve třech dávkách v 0., 1. a 6. měsíci. Děti mladší 15 let se očkují vakcínou s poloviční dávkou. Posilující očkování (booster) se provádí jedinou dávkou po 5 letech u všech očkovaných osob bez ohledu na schéma základního očkování.
Spěcháte? V případě potřeby získání rychlé ochrany vůči virové hepatitidě typu B je možné provádět základní očkování třemi dávkami vakcíny podanými v 0., 1. a 2. měsíci. Pro dosažení stejné dlouhodobé kvalitní ochrany jako u předešlého schématu je nutné podat čtvrtou posilující dávku ve 12. měsíci.
Spěcháte moc? Očkování proti typu B lze provést podle zrychleného schématu, a to podáním tří dávek během tří týdnů, poslední dávka by měla být podána minimálně 14 dní před odjezdem. Avšak pozor! Zrychlené schéma očkování zajistí ochranu pouze u 60–80 % cestovatelů. Z důvodu vysokého rizika nosičů hepatitidy typu B ve výše zmíněných zemích se doporučuje očkování pracujícím ve zdravotnictví (zubaři, lékaři, ošetřovatelky, laboranti) nebo osobám pracujícím v blízkém kontaktu s místním obyvatelstvem (učitelé, misionáři, mírové armády) nebo jedincům, kteří předpokládají, že budou mít pohlavní styk s partnery z místních obyvatel.
Pomoc, píchl jsem se o jehlu!
Očkovací látka proti virové hepatitidě typu B je vhodná také pro postexpoziční profylaxi, tedy pro situaci, kdy došlo k možnému kontaktu s virem. Někdy se podporuje tzv. pasivní imunizací, tj. podáním specifické protilátky.
Je důležité si uvědomit, že žádné očkování nechrání proti danému onemocnění stoprocentně. Chystáte-li se investovat nemalou částku do očkovací látky (zvláště výhodná je kombinovaná vakcína proti typům A a B), mějte na paměti, že musíte i přesto dodržovat zásady prevence, tedy nevystavovat se zbytečně rizikovým situacím.
(kar)
Zdroj:
www.cdc.gov
www.vakciny.net
