Podle vědeckých studií trpí závislostí na návykových látkách častěji jedinci s poruchou nálady (depresemi nebo mániemi) či úzkostnými stavy; v porovnání se zdravými osobami zhruba dvojnásobně. Jedním z možných vysvětlení je používání alkoholu, léku nebo drogy za účelem okamžité úlevy od trýznivých duševních obtíží.
Na druhou stranu však návykové látky mohou úzkostné nebo depresivní stavy vyvolávat a z dlouhodobého hlediska také zhoršovat. Vzniká tak bludný kruh, který lze obvykle přerušit pouze s intenzivní pomocí blízkých lidí a odborníků.
Samoléčba s riziky
- Dalším onemocněním, které bývá spojováno s užíváním stimulujících drog (zpravidla pervitinu), je neléčená hyperaktivita s poruchou pozornosti (ADHD). V léčbě ADHD se možná překvapivě využívají právě stimulující léky. Ale když tato porucha zůstane neodhalená, a tedy neléčená, řada nemocných si najde vlastní „terapii“ v podobě drog. Po drogách nejsou jedinci s ADHD tolik roztěkaní a lépe se soustředí. Drogy jim však vnášejí do života mnoho dalších rizik, kvůli kterým jsou klasické léky pochopitelně bezpečnější.
- Ke zneužívání drog se uchylují i psychotici, lidé trpící halucinacemi, bludy a ztrátou kontaktu s realitou. V některých případech ovšem bývají takové stavy drogami vyvolány či spuštěny a přetrvávají i dávno po odeznění působení drogy v organismu. Tito jedinci bývají závislí i na tabáku. Nikotin totiž tlumí některé projevy onemocnění a zlepšuje paměťové funkce a schopnost se soustředit.
Léčba závislostí spojených s dalším duševním onemocněním vyžaduje komplexní přístup zaměřený na obě diagnózy. Uplatnit se mohou léky, ale také psychoterapie. V každém případě je prospěšná spolupráce s blízkými a rodinou dotyčného, která zvyšuje šance na vyléčení a návrat do běžného života.
(veri)
Zdroje:
www.drugabuse.gov
www.drogovaporadna.cz