S nemocnými cévami poradí angiolog
ako každý jiný lékař i angiolog vás nejdříve podrobně vyzpovídá. Zeptá se na nemoci nejen vaše, ale i vašich rodičů. Zajímat jej budou i vaše (zlo)zvyky a závislosti.
Jako každý jiný lékař i angiolog vás nejdříve podrobně vyzpovídá. Zeptá se na nemoci nejen vaše, ale i vašich rodičů. Zajímat jej budou i vaše (zlo)zvyky a závislosti. Stejně tak je podstatný druh vašeho zaměstnání – dlouhé stání, sedavá práce s minimem pohybů. Možná vám jeho otázky přijdou všetečné, ale jsou nezbytné pro správnou diagnózu a výběr optimální léčby.
Zacvičte si
Lékař si vaše končetiny nejdříve pečlivě prohlédne, vyhmatá pulzaci tepen a případně si je poslechne. Vyšetření žilního systému může připomínat hodinu tělocviku. Vyšetřované končetiny se zvedají, lékař hodnotí jejich barevné změny, na chvilku je lehce zaškrtí a po vašem krátkém popocházení zhodnotí, jak se žíly plní. Ani ty nejdrobnější cévy neujdou lékařově pozornosti. Je-li třeba, lze vyšetřit kapiláry kolem nehtů.
Cévy lze i vidět
Angiolog samozřejmě není odkázán jen na své smysly. Velkým pomocníkem (zvláště při hodnocení stavu arterií) mu je ultrazvuk. Díky ultrazvuku určí průtok cévou, poruchy směru proudění krve a v tepnách může také odhalit aterosklerotické pláty.
Pokud je třeba, lze stav cév zhodnotit po nástřiku kontrastní látkou i pomocí rentgenu. Jde o tzv. angiografii. Tato invazivní metoda přináší možnost lékařského zákroku v místě poškození cévy. Rentgenové záření využívá i velice přesná metoda CT.
Scintigrafické vyšetření není tak přesné jako angiografie nebo CT-angio. Nabízí však podstatně nižší stupeň ozáření.
Angiolog vám navrhne další léčbu. Její nedílnou složkou je úprava režimu. Ačkoli by mnozí radši „zobali“ tabletky, právě dostatek pohybu, nekouření a střídmý jídelníček jsou tou nejlepší cestou.
(Ela)
Zdroj: P. Klener: Propedeutika ve vnitřním lékařství, Galén, 2006
