Pylová alergie se ráda přátelí s roztoči
Alergická senzibilizace, tedy přecitlivělost, a alergická onemocnění se během života mění. Alergie vzniká u lidí s určitou dědičnou vlohou, na které působí určité vlivy zevního prostředí.
Již po narození je novorozenec osídlován celou řadou bakterií a v dalším životě se setkává se stále dalšími podněty pro imunitní systém. To ovlivňuje jeho vývoj. Kromě mikrobů je imunita ovlivněna i kontaktem s dalšími cizorodými látkami, jako jsou složky potravy, alergeny, zevní chemické a fyzikální škodliviny.
Prvním rizikem jsou potraviny
K alergické senzibilizaci dochází u malých dětí nejdříve na potraviny, o něco později na vzdušné alergeny, jako jsou pyly nebo roztoči. Již u batolat, která mají atopický ekzém, je prokazována alergie na více než dva alergeny. Z potravin je nejčastější přecitlivělost na vejce, mléko a burské ořechy. Z inhalačních alergenů je v útlém věku nejčastější alergie na roztoče, dále potom na kočku, pyly trav a plísně. Časně vzniklá alergie na potraviny většinou okolo třetího roku života mizí, nejčastěji přetrvává alergie na buráky.
Roztoči jako stálí společníci
Alergie na roztoče, kočku a pyly bohužel většinou přetrvává do dospělosti, a pokud pacient není léčen, může se rozšiřovat i na další alergeny. Hovoříme potom o polyvalentní alergii. Kromě genetické vlohy a stavu imunity je pochopitelně alergie také ovlivněna tím, s jakými alergeny se pacient nejčastěji setkává. V přímořských zemích je častější alergie na ryby a korýše, v anglosaských zemích na buráky. V severských zemích je častá alergie na břízu, ve Středomoří na cypřišovité a olivovité, v Japonsku na cedr.
Při polyvalentní alergii na několik druhů alergenů má často pacient obtíže po celý rok. V zimě jsou problémem roztoči a plísně, na jaře stromy, v létě trávy, na podzim plevele. Léčbu je potom nutné dodržovat celoročně.
(van)
