Mýty, s kterými se dětský lékař setkává nejčastěji
Pokud potřebujete uklidnit, že děláte pro své dítě to nejlepší a že je s vaší ratolestí všechno v pořádku, seznamte se nejprve s rozšířenými mýty, kterými byste se neměli nechat ovlivnit.
Chcete vědět jak nejlépe pečovat o své děti? Na internetu naleznete kromě informací, které píšou skuteční odborníci, i celou řadu polopravd a lží. Bohužel na některé lze narazit tak často a opakovaně, že jim spousta lidí už začala věřit. Komentáře v diskuzích slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na zdraví dítěte, ale je třeba k nim vždy přistupovat kriticky.
Hrůza! Moje dítě ještě nechodí, málo mluví a má ještě pleny
Hledáte na internetu zoufale růstové a vývojové grafy a tabulky? Hlavně žádnou paniku. Pokud potomek nesedí, nechodí nebo nemluví podle uváděného plánu, není to hned důvodem k obavám o jeho zdraví. Rychlost vývoje každého dítěte je velice individuální záležitost. Dětští lékaři se také neřídí jen statistickými tabulkami, ale vždy sledují, jaké pokroky dítě zvládne s postupem času. Každé děťátko se rodí s určitým temperamentem, s různou mírou přizpůsobivosti. Jeden malý človíček je od přírody klidný a vyrovnaný, jiný pohyblivý a neposedný. Jeden způsob chování ale není lepší než druhý. Každé dítě je svébytnou osobností.
Domácnost je nutné čistit dezinfekčními prostředky
Dokonalé matky udržující dokonale čistou domácnost se objevují jen v televizních reklamách. Co ale reklamy neříkají? Antibakteriální chemikálie pro domácnost obsahují i mnoho škodlivých látek, které dráždí kůži a sliznice dítěte a mohou vyvolat alergické reakce. Nadměrná čistota škodí také imunitě dítěte. Je zbytečné dělat dětem ze života skleník za pomoci všech dezinfekčních prostředků. Současný trend vše dezinfikovat a postarat se potomkům o život v dokonalé čistotě se obrací proti dětem samotným. Imunitu je nutné „trénovat“ kontaktem s běžnými bakteriemi a zapomenout na přemrštěnou hygienu.
Dítě nemůže mít žádné starosti, vždyť je ještě malé
Proč dítě špatně jí a spí? Proč je plačtivé? Pokud dítě bolí jeho malá křehká duše, přidá se brzy i tělo, které se snaží vykřičet své trápení do světa viditelnou formou. Úzkost už dávno není nemocí dospělých. Přibývá dětí, které strach a obavy ochromují natolik, že to narušuje jejich každodenní fungování. Ani o dětské depresi se příliš nemluví. Přitom i malé dětí jsou v dnešním světě vystavovány různým stresovým situacím. Věřte svým dětem, jejich trápení mohou být stejně velká jako ta dospělácká. Věnujte jim čas a naslouchejte jim.
Děti ze „špíčků“ vyrostou
Mnoho rodičů se stále domnívá, že oplácané dítě rovná se zdravé a šťastné dítě. Říkají: „Však z toho vyroste!“ Bohužel to není pravda. Více než 80 procent dětí z obezity jen tak samo nevyroste a nese si ji s sebou se všemi zdravotními důsledky do dospělosti.
Jakmile lékař začne mluvit o úpravě jídelníčku, řada rodičů začne své robátko bránit: „Přece ho nebudeme trápit hlady! A navíc – ono stejně nic jiného jíst nebude. Zeleninu do něj nedostaneme.“
Léčba dětské obezity nefunguje bez spolupráce s celou rodinou. Dítě je možné naučené zlozvyky odnaučit a přeučit je na zdravější životní styl při úpravě jídelníčku, nejlépe všech členů rodiny.
Jindy se rodiče brání: „Má to po mně, s tím nic neuděláme!“ Na rodinnou zátěž, předávanou z generace na generaci, a tedy hluboce zakořeněnou v rodokmenu, se vymlouvá mnoho obézních. Je to jednoduché a velmi pohodlné. Ale na tom, jestli se u dítěte opravdu vyvine obezita, se podílí hlavně jeho životní styl, včetně stravování a pohybového režimu.
Očkování je pro dítě nebezpečné
Fámy, že očkování je zbytečné, zátěžové a rizikové, našly horlivé šiřitele. Patří mezi nejčastější „argumenty“, kvůli kterým se maminky bojí očkování dětí. Řada obav je však zbytečná. Očkuje se proti nemocem, jejichž zdravotní komplikace mohou být velmi závažné až život ohrožující (od ochrnutí, slepoty, závažné ušní infekce až po smrt). Tyto choroby jsou bohužel nejkrutější k dětem a těhotným ženám, respektive jejich nenarozeným miminkům. Zatím stále existuje daleko větší riziko nakažení chorobou a trvalých následků vlivem prodělaného onemocnění než riziko následků očkování.
Asi největším mýtem je strach z toho, že očkovací látky mohou způsobovat autismus. Takové tvrzení nemá žádnou vědecky prokázanou oporu. Příčina autismu dosud zůstává neznámá. A protože jeho první příznaky se často projevují už ve druhém roce života, což odpovídá době, kdy se očkují některé látky, uvádí odpůrci očkování mezi těmito dvěma fakty spojitost.
Jste z některých rozšiřovaných mýtů, polopravd a reklamních sloganů zbytečně vystresováni nebo zmateni? Máte pochybnosti, zda šířené „pravdy“ jsou při péči o vaše děti to nejlepší? Obraťte se vždy o radu na svého dětského lékaře, který má dostatek znalostí a zkušeností, a tedy nehrozí, že budete postupovat nesprávně. Nebo se můžete zeptat u nás v lékařské poradně.
(liv)
