ECMO proti chřipce

V médiích se objevila zpráva o tom, že Česká republika má k dispozici léčebnou metodu, která by mohla pomoct některým pacientům nakaženým virem chřipky typu H1N1 (takzvané prasečí chřipky). O co konkrétně jde a jaký je princip této metody?

V médiích se objevila zpráva o tom, že Česká republika má k dispozici léčebnou metodu, která by mohla pomoct některým pacientům nakaženým virem chřipky typu H1N1 (takzvané prasečí chřipky). Metoda, která dokáže dočasně nahradit funkci těžce postižených plic se označuje jako ECMO. O co konkrétně jde a jaký je její princip?

Co je vlastně ECMO a na co je možné ho použít?

Mimotělní membránová oxygenace (ECMO) je metoda, která slouží ke kontrolované výměně plynů mimo organizmus po nezbytně nutnou dobu, pokud tuto funkci nemohou vykonávat plíce. Touto výměnou plynů je míněno okysličování krve a odstraňování CO₂. Hodnoty hladiny kyslíku a CO₂ jsou také hlavní kritéria, podle kterých se rozhodujeme o zahájení této léčby. Tuto metodu zvažujeme tehdy, když jsou vyčerpány možnosti klasické umělé plicní ventilace.

Obecná kritéria napojení nejsou zcela přesně stanovena, ale takovou léčbu je možné zahájit, jedná-li se o přechodný stav, kde lze očekávat návrat do normálního stavu, tj. reverzibilní stav.

Pro přechodnou náhradu funkce plic je metodou volby u dospělých veno-venózní ECMO, kdy odebíráme žilní krev, okysličujeme ji a vracíme zpět do žilního systému. Jde vlastně o jakousi smyčku, kdy je žilní krev odebírána z femorální žíly, okysličena čerpadlem a jugulární žilou vracena do pravé síně.

Systém funguje jako plně uzavřený okruh. Jeho součástí jsou centrifugální čerpadlo a oxygenátor, s membránou pro dlouhodobější použití spojený okruhem hadic.

Protože se jedná o smyčku v žilním sytému, je tato sestava schopná pouze výměny plynů, může zajistit ohřívání či ochlazování, ale nemůže zajistit podporu oběhu.

Při napojování a odpojování systému musí být nemocný účinně antikoagulován (musí mít nesrážlivou krev), při běžícím sytému můžeme tuto antikoagulaci výrazně snížit.

Průtok systémem korigujeme podle potřeb nemocného. Při zlepšení funkce plic a při dostatečné výměně plynů můžeme ECMO ukončit. Před odpojením a snižováním průtoku musíme nemocného opět dostatečně antikoagulovat, aby se krev v systému nezačala při nižším průtoku srážet.

Mezi hlavní medicínská rizika tohoto systému patří krvácení a infekce. Nejvíce je tento systém používán v dětském lékařství; v léčbě dospělých jsou popsány převážně jednotlivé případy.

V současné době jsou vyhodnocovány výsledky použití této léčby v Austrálii a na Novém Zélandu, kde byla tato metoda použita u nemocných s postižením plic chřipkovým virem v rámci vlny chřipkové epidemie.

(jl)