Akutní a chronická žloutenka - čím se liší?

Měli jste někdy žloutenku? Ale kterou? Zánět jater není jen jeden. Jednotlivé typy lze totiž rozlišit podle původu, průběhu nebo třeba délky trvání.Akutní zánět jater bývá většinou způsoben virem hepatitidy A (HAV). Označuje se také často i jako tzv. "nemoc špinavých rukou", protože člověk se nejčastěji nakazí prostřednictvím neumytých rukou.

Měli jste někdy žloutenku? Ale kterou? Zánět jater není jen jeden. Jednotlivé typy lze totiž rozlišit podle původu, průběhu nebo třeba délky trvání.

Akutní zánět jater

Akutní zánět jater bývá většinou způsoben virem hepatitidy A (HAV). Označuje se také často i jako tzv. "nemoc špinavých rukou", protože člověk se nejčastěji nakazí prostřednictvím neumytých rukou.

Nákaza je velice častá v zemích s horší hygienou nebo v dětských kolektivech. Původcem virové hepatitidy A je virus z čeledi Picornaviridae. Po nákaze trvá zhruba 15–30 dní, než se projeví typické příznaky nemoci.

Mezi příznaky akutního zánětu jater patří především:

• únava,
• malátnost,
• zažívací obtíže,
• tlak pod pravým žeberním obloukem,
• také příznaky připomínající chřipku.

Přechodně mohou tyto příznaky zmizet, ale později se opět stupňují. Dále se toto onemocnění může projevit tmavší močí, světlejší stolicí a u některých forem i žloutenkou (žlutým zbarvením pokožky a sklivce v oku). S rozvojem žloutenky se pacientovi většinou uleví, celé onemocnění netrvá déle než 2–4 týdny.

Očkování proti žloutence A existuje

Akutní jaterní záněty způsobené virem HAV se léčí především podpůrnou léčbou, tzn. dietními a režimovými opatřeními. Nezbytné je vyhýbat se alkoholu a tučným jídlům. V České republice jsou pacienti většinou hospitalizováni na infekčním oddělení, onemocnění také podléhá povinnému hlášení. Proti hepatitidě typu A existuje komerční očkovací vakcína.

Chronický zánět jater

Jedním z nejčastějších původců chronického zánětu jater je virus hepatitidy C (HCV). Tento virus patří do čeledi Flaviviridae a má několik podtypů, které se dále označují číslicemi a písmeny.

I tetování může být rizikové

Člověk se nejčastěji nakazí stykem s infikovanou krví, ať již při transfuzi (všechny krevní konzervy v ČR ale podléhají přísnému testování), injekční aplikaci omamných látek, nebo při nechráněném pohlavním styku s nakaženou osobou. Rizikem nákazy je také tetování, piercing a nedodržování základních hygienických návyků v rodinách (používání zubních kartáčků, holicích potřeb atd.). Asi ve 20–30 % případů se nepodaří vypátrat zdroj nákazy. Inkubace nemoci je 15–180 dní, průměrně 60.

Chřipka, nebo žloutenka?

Příznaky virové hepatitidy C jsou většinou nespecifické, podobné chřipce. Nemocný trpí bolestmi svalů a kloubů, zvýšenou teplotou, nechutenstvím, zažívacími obtížemi. Většinou se u pacienta neprojeví zežloutnutí kůže (žloutenka).

Hepatitida C je obtížně léčitelná, úplné uzdravení se povede jen asi u 15 % pacientů, většinou zánět přechází do chronicity. V akutní fázi zánětu se postupuje jako u ostatních nekomplikovaných jaterních hepatitid – nasadí se podpůrná léčba s dietním režimem a přísným zákazem alkoholu.

Žloutenku nahlaste

Stejně jako žloutenka typu A i žloutenka typu B podléhá nahlašovací povinnosti. Očkování proti VHC zatím není k dispozici, jako prevence se doporučují zvýšená hygiena a omezení styku s rizikovou krví.

Žloutenka typu C je ale velkým problémem u drogově závislých jedinců, u kterých je nutná sociální pomoc přímo v terénu.

(kam)

Zdroj: Pavel Klener et al. – Vnitřní lékařství, Galén 2006