Dušnost, panika
Dobrý den, nevím co už dělat a jsem zoufalá, stydim se někoho na to zeptat, protože se bojim, že mi řeknou, že jsem blázen. V těhotenství mi přišli na astma, byla jsem dusna, s jedním záchvatem, měla jsem i pocity na omdleni, měla jsem vasovagalni presynkopu, kvůli které mě odvezla RZ, udělali mi EKG, odebrali krev apod. Na nic nepřišli, jen že to byla presynkopa. V průběhu těhotenství se mi to zlepšilo, pocity na omdleni odstoupily, ale až koncem 6.měsíce. V sedmém měsíci jsem byla hospitalizována kvůli expresi cipku nebo jak se tomu říká. A ve 34. Týdnu jsem porodila zdravou holčičku. Vše bylo fajn, mě bylo skvěle, malá sice stavkovala s jídlem, ale na vaze nijak moc neubyvala. Až asi pátý den po porodu se mi udělalo z ničeho nic zle. Nechávala jsem odříhnout malou, telefonovala jsem s mamkou, když najednou jsem nemohla skoro popadnout dech. Začala jsem rychle hledat inhalator, ale nakonec jsem ho použít nemusela, hned mě to preslo, sice se mi ztížene dychalo a než jsem usnula, tak jsem několikrát se lekla, že nedycham. Po propuštění se mi to nestalo, stizene jsem dychala, ale tohle už ne. Až do nedávná, když jsem s malou se sla podívat do práce, opět to na mě přišlo tam a já začala v duchu panikarit. Prostě uprostřed mluvení a kolegyní mě polilo horko, začalo busit srdce a nemohla jsem popadnout dech, ale během vteriny to přešlo. Ale pořad se bojim, ze se to bude opakovat. Od té doby to mam skoro každý den. Už mě to nebaví, každý den brecim, mám toho dost, chci být jako před těhotenstvím. I od začátku těhotenství mám rýmu a i ted kvůli kojení nic nemůžu :-( bojim se, že jsem blázen a nebo že mám něco se srdcem :-( pomoc, poradte :-( děkuji a hezké svatky
Dobrý den, věřím, že pocity, které popisujete jsou hodně nepříjemné. Ale na druhou stranu ...
