Zajímavosti o kůži
Co je na kůži zajímavého?
Základní fakta
Plocha kůže je 1,5 - 2 m2, což je asi 5-9% celkové hmotnosti člověka. Pokud byste někoho stáhli z kůže, bude tento orgán vážit asi 20 kg se všemi svými vrstvami - pokožka, škára a podkožní vazivo. Průměrná tloušťka pokožky je asi 0,03 mm. Pokožka je spolu se škárou tenčí u dětí a žen, stejně jako ve stáří. Nejtenčí kůže je na očních víčkách, uchu, předkožce penisu, nejtlustší pak na zádech, dlaních a ploskách nohou. Podkožní vazivo je 2x tlustší u žen a nic na tom nezmění ani dieta. Pokožkou můžete odpařit i litry tělesné vody a ztratit velké množství tepla. Je známo více jak 300 kožních nemocí a nemocí, které se projevují i na kůži. A víte, že více jak 55% žen udává, že má citlivou pleť?
Historie
Kůže má svou písemnou historii. Například první dochované písemné zmínky o kožních nemocech pocházejí zobdobí starověkého Egypta, kde je popisováno onemocnění leprou. Francouzský chirurg Guy de Chauliac (14. století) zase popsal červené skvrny na obličeji a zduřelý nos, tedy nemoc známou jako růžovka. Mnoho projevů kožních nemocí je popsáno také v díle anglického dramatika Williama Shakespeara.
Jiní živočichové
Z pohledu vývojové biologie je kůže poměrně mladou a sofistikovanou součástí organizmů. Jednobuněčné organismy mají na svém povrchu pouze cytoplazmatickou membránu. Pokožku mají až bezobratlí (červi), která může být na povrchu potažena vrstvou vosku, tzv. kutikulou. Hmyz mívá pokožku zpevněnou zase chitinem, který vyztužuje a chrání jeho tělo. Měkkýši mají pod pokožkou i škáru. Pokožka obojživelníků je velmi tenká, obsahuje mízní vaky a hlenové žlázy. Ryby mají povrch těla pokrytý šupinami vyrůstajícími ze škáry i pokožky. Pokožka plazů je velmi silná a suchá a u plazů ani ptáků neobsahuje žlázy.
Podobu kůže, na jakou jsme zvyklí a o jakou stojíme, mají až obratlovci. Člověk se liší ještě tím, že není příliš chlupatý. Pouhým okem je lidská kůže víceméně hladkého povrchu. U bělochů má narůžovělou barvu. V tělních otvorech přechází ve sliznice. Tloušťka kůže je na různých místech rozdílná. Tam, kde dochází k velkému tlaku (plosky nohou, ruce) je silnější, naopak např. v okolí pohlavních orgánů je velmi jemná a tenká.
Patologie
Kůže je i za normálních okolností bohatě osídlena miliardou mikroorganisů. Někdy se jim podaří proniknout pod kůži a vzniká místní infekce. Podobně napadají kůži různí parazité. Porucha vyprazdňování mazových žláz vede často k jejich ucpávání a druhotné infekci. Při poruše rohovění se neodlupují zrohovatělé buňky, kůže šupinatí a rudne. Při poruše prokrvení kůže nebo zhoršením hojení vznikají různé vředy. I kůži postihuje zhoubné bujení. Pokud dojde např. při popálení k výraznému porušení kožního povrchu, otevře se široká cesta pro vstup bakterií a dalších škodlivin do organismu. Také se ztrácí velké množství tekutin. Poškození kůže také bývá projevem onemocnění vnitřních orgánů.
Náš štít proti vnějším vlivům
Co z toho všeho vyplývá? Že je kůže velmi důležitým orgánem, který vyžaduje perfektní péči. Je to náš štít před okolním světem a každé „brnění“ je potřeba řádně udržovat, aby plnilo svoji správnou funkci.
