Samoošetřování bércových vředů – může zdravotnictví ušetřit?
Některá léčebná zařízení se domnívají, že vyškolením samotných pacientů v péči o vředy najdou tolik potřebné úspory v tomto rezortu.
Co jsou to bércové vředy
- Jedná se o nepříjemné, hnisající a špatně se hojící rány umístěné na dolních končetinách (kotnících a bércích).
- Často vznikají na základě dlouhodobé žilní nedostatečnosti.
- Léčba je zdlouhavá – trvá 6 a více měsíců.
- Bércové vředy představují výrazné omezení pro pacienta, ale také značné náklady čerpané z veřejného zdravotního pojištění.
- Nadějně se jeví použití nových vyspělých technologií, přesto však správná technika tlakového obvazování a péče o vředy zůstává „zlatým standardem“ v jejich léčbě.
Vyplňte prosím test!
Jak vědci při své studii postupovali? Z databáze 7 251 pacientů s různými typy ran vybrali 547 nemocných s bércovými vředy. Všechny účastníky nechali vyplnit tzv. Barthelovův test základních všedních dovedností – ten slouží k určení, zda pacient je, či není závislý na pomoci druhé osoby (ohledně šacení, jídla, chůze a osobní hygieny). Výsledky ukázaly, že 55 % nemocných bércovými vředy není schopno se o sebe samo postarat. Mimo tuto skupinu dále hlásila 1/3 až 1/2 zbylých pacientů občasné problémy s chůzí, oblékáním či hygienou.
Nereálná idea
Z uvedených výsledků vyplývá, že má-li pacient problémy s oblékáním, pravděpodobně nebude schopen ani kvalitně se postarat o své bércové vředy. Je většinou ve všem závislý na pomoci profesionálních asistentů či členů rodiny. Zbývá tedy jen menší polovina (45 %) těch, kteří pomoc v každodenním životě nepotřebují. Vyvstává však otázka, zdali jsou tito nemocní schopni naučit se kompresivní obvazování tak dokonale, aby bylo dostatečně efektivní a urychlilo hojení vředů. Lze tedy konstatovat, že opravdové úspory v tomto případě můžeme očekávat jen stěží.
(msd)
