Opravdu znamenají malá prsa velký problém?
Většina dívek se musí s tím, jaké mají prsy, vyrovnat. Málokterá je totiž s nimi ihned spokojená. Zdá se, že malé prsy mohou představovat velký problém pro sebevědomí dívky a ženy. Podobně však i příliš velká prsa mohou být zdrojem různých komplexů.
Každá doba má jiný ideál krásy, a tak i požadavky na to, jak má ta „správně“ krásná žena vypadat, se liší v průběhu času. Poprsí však jako symbol ženství a mateřství je pro ženy a také pro mnoho mužů velmi důležité. Tento postoj je rovněž mediálně podporován a prsa se stala jakousi ikonou módního světa. Většina dívek se musí s tím, jaké mají prsy, vyrovnat. Málokterá je totiž s nimi ihned spokojená. Zdá se, že malé prsy mohou představovat velký problém pro sebevědomí dívky a ženy. Podobně však i příliš velká prsa mohou být zdrojem různých komplexů.
Pokud bychom tedy měli z psychologického hlediska hovořit o problému malých (či velkých) prsů, musíme se podívat podrobněji na to, co tento problém dělá s dívčinou či ženinou psychikou, s její schopností být sama se sebou spokojená a mít správné – adekvátní – vědomí sebe, tedy přiměřené sebevědomí.
Jsem méněcenná?
V psychologické hantýrce, ale dnes už i v normální řeči se pro tento problém ustálil pojem „komplex méněcennosti“. Komplex méněcennosti se týká velmi širokého okruhu problémů a můžeme říci, že pro psychology je to přímo „zlatý důl“, ve kterém mohou kutat, aby se dopátrali jeho zdroje a příčin.Komplex méněcennosti se vyvíjí nejprve z jakéhosi pocitu méněcennosti – nedostačivosti. Důvodů, proč člověk trpí určitými negativními pocity o sobě, je mnoho. Od různých tělesných nedostačivostí přes různé druhy schopností, dovedností či vlastností. Příčin, proč těmito pocity a následně i komplexy trpíme, je mnoho.
Psychologové se rádi zabývají historií a dětstvím, kdy například nedostatek lásky a podpory projevované rodiči dětem může nahrávat tomu, aby si člověk později všímal spíše vlastních nedostatků než předností. V období dospívání je zase velmi důležité srovnávání se s „normou“ a tím, co předkládají vrstevníci a média jako „to pravé a chtěné“. V tomto období si také člověk své sebepojetí konfrontuje s různými ideály, a mnohdy velmi závisí to, jak se cítí, jak vysoko si pomyslnou laťku postaví.
Mgr. Kateřina Hollá