Mýtus 1: Na snížení výskytu infekcí má vliv hygiena, nikoli očkování
K poklesu výskytu nemocí přispívá mnoho různých faktorů, včetně úrovně hygieny. Klíčovou roli však jednoznačně hraje očkování. Příkladem může být přenosná dětská obrna. V letech 1939 až 1956 bylo hlášeno celkem 12 868 onemocnění s průměrnou úmrtností 9 %. Masové očkování proti obrně bylo zahájeno v roce 1957 a od druhé poloviny roku 1960 se u nás nevyskytl žádný nezavlečený případ. Za tak krátký čas zajisté nedošlo k významnému vývoji hygienických návyků. Navíc jiná onemocnění, proti kterým se v té době neočkovalo (např. spalničky), se nerušeně šířila dál.
Mýtus 2: Vakcíny obsahují nebezpečné látky (rtuť, hliník, formaldehyd, antibiotika, laktózu)
- Žádná z vakcín povinného očkovacího kalendáře neobsahuje rtuť.
- Hliník se v nich nachází pouze ve formě vysoce bezpečných nerozpustných solí, které výrazně zvyšují účinek vakcíny a organismus prokazatelně nepoškozují.
- Formaldehyd je látka našemu tělu vlastní. Za předpokladu, že dvouměsíční dítě má zhruba 5 kg a množství krve 85 ml/kg, se celkové množství formaldehydu, které má dítě přirozeně v krevním oběhu, rovná přibližně 1,1 mg. Toto množství je nejméně 5× vyšší než množství obsažené ve vakcínách (0,2 mg).
- V některých vakcínách se nacházejí stopy antibiotik. Závažné reakce mohou nastat u velmi těžkých alergiků a byly publikovány v jednotlivých případech v historii.
- Případný obsah laktózy v očkovacích látkách osobám s intolerancí laktózy neškodí a se schopností střev ji štěpit vůbec nesouvisí. Skutečná alergie je extrémně vzácná.
Mýtus 3: Očkování způsobuje alergie, astma a autismus
- Neexistuje vědecký důkaz, že by očkování způsobovalo nebo zhoršovalo alergická onemocnění. Ale tak jako může organismus zareagovat alergií na jakoukoli látku, může zareagovat i na vakcínu. Závažnější reakce nastávají asi v jednom ze sto tisíc případů.
- Spojení očkování a autismu je spolehlivě vyvráceno. Nikdy se nikomu nepodařilo ho potvrdit.
Mýtus 4: Vakcíny představují pro děti přílišnou zátěž
Dětský imunitní systém se již od narození setkává s miliony antigenů. Počet antigenů obsažených v moderních očkovacích látkách je proti tomu zcela mizivý. Pro ilustraci uveďme, že pokud by všechny vakcíny českého očkovacího kalendáře byly aplikovány v jeden den, bylo by „zaměstnáno“ pouze 0,1 % kapacity dětského imunitního systému.
(pez)
Zdroj:
http://www.aifp.cz
http://www.polio.cz
http://www.prolekare.cz