Hladina cukru v krvi - co dělat, když příliš klesne nebo stoupne?

Buňky našeho těla potřebují k životu stálý přísun cukru (glukózy). Její hladina v krvi se proto musí pohybovat v přesně daném rozmezí, aby naše tělo dobře fungovalo. Když tomu tak není, nastává problém, který může mít závažné zdravotní následky. Hladinu cukru v krvi zvyšuje několik hormonů, snížit ji však dokáže jedině hormon inzulin. Když se přestane tvořit nebo správně účinkovat, vzniká cukrovka, latinsky diabetes mellitus.

Když hladina krevního cukru příliš stoupne nebo klesne…

Hladina cukru v krvi (glykémie) se měří v jednotkách mmol/l (milimolů na litr). Normální hodnoty cukru v krvi, tedy zdravé rozmezí, v němž by se hladina krevního cukru měla nalačno pohybovat, je dobře zapamatovatelných 3,6–6,3 mmol/l. Hodinu po jídle by neměla normální hladina krevního cukru přesáhnout 7,8 mmol/l. Pokud dojde k překonání těchto hodnot, mluvíme o zvýšeném cukru v krvi. V případě, že hladina krevního cukru stoupne nad 10 mmol/l, začne procházet ledvinami, poškozovat je a vyvolávat nadměrné močení. Nadbytečný krevní cukr totiž odchází z těla jako odpad močí.

Když naopak hladina krevního cukru klesne pod 2 mmol/l, například v důsledku nedostatečného příjmu potravy, nadměrné aktivity nebo větší dávky podaného umělého inzulinu, dostává se dotyčný do bezprostředního ohrožení života. Zvýšený cukr totiž ničí organismus postupně a pomalu, zatímco výrazné snížení krevního cukru ho zabíjí daleko rychleji.

Jak odhalit cukrovku?

Změny hladiny krevního cukru mají neurčité příznaky. Lze je však snadno odhalit z kapky krve na glukometru nebo rozborem odebrané krve. Stanovení hladiny cukru v krvi je základním laboratorním vyšetřením, které je samozřejmou součástí všech preventivních prohlídek a základních vyšetření krve při různých nemocech vnitřních orgánů.

Počínající cukrovka může při prostém vyšetření krevního cukru nalačno uniknout pozornosti, a proto je toto vyšetření často doplňováno dvěma dalšími. Tzv. orální glukózový toleranční test (OGTT) testuje reakce organismu v určitých časových obdobích po podání ve vodě rozpuštěné glukózy. Zda jsou hodnoty krevního cukru dlouhodobě pod kontrolou, je možné poznat z vyšetření tzv. glykovaného hemoglobinu, při němž se zjišťuje, kolik nezpracované glukózy v organismu se v průběhu uplynulých asi 4–6 týdnů navázalo na krevní barvivo hemoglobin.

Snížení cukru v krvi

Snížení krevního cukru lze dosáhnout různými způsoby – omezením příjmu sacharidů ve stravě, zvýšenou fyzickou aktivitou, při níž se sacharidy spalují, nebo podáním příliš velké dávky inzulinu, hormonu, který má v těle snižování hladiny krevního cukru na starosti. Právě poslední případ představuje největší hrozbu pro cukrovkáře, ale nízká hladina cukru v krvi se může objevit i u lidí bez cukrovky. Když krevní cukr klesne pod 3 mmol/l, je možno mluvit o nízké hladině krevního cukru (hypoglykémii). V tom okamžiku má tělo nedostatek energie. Stejně jako horečka není hypoglykémie sama o sobě nemoc, ale pouze ukazatel zdravotního problému.

Na blížící se hypoglykémii se dá usuzovat také tehdy, pokud začnete cítit bušení srdce, hlad, únavu, úzkost, pocení nebo třes. Když hladina krevního cukru stále klesá, hrozí prudké zhoršení zdravotního stavu, v těžších případech i ztráta vědomí a smrt. Nastupuje rozmazané vidění, zmatené chování až ztráta vědomí. V tomto stavu je už každý odkázán na pomoc okolí. Proto pokud naleznete někoho se silnou nevolností či v bezvědomí, i když se může zdát, že to pouze přehnal s konzumací alkoholu, raději ho dlouho nezkoumejte a rovnou volejte záchrannou službu. Rychlé poskytnutí odborné pomoci mu může zachránit život. Aby tomuto stavu, který je odborně nazýván hypoglykemický šok, cukrovkář účinně zabránil, měl by mít vždy s sebou nějaký zdroj jednoduchých sacharidů, který rychle zvýší hladinu krevního cukru, například šťávu, pytlíček bílého cukru nebo hroznový cukr v tabletách.