Bezmoc a doživotní samota
Dobrý den,
jsem dlouhodobě nešťastný. Můj problém je, že jsem jediný, kdo má v oblibě styl 70.-80.let. Kvůli tomu jsem všem jen pro smích. Před 6 lety jsem ztratil přátele a vztah jsem nikdy neměl, má zamilování skončila vždy velmi špatně. Přitahují mne muži. Matka se mne kvůli tomu hodně štítí a nejsem pro ní nic jiného než buzerant a ostatní členové naší rodiny jsou odtažití. Kvůli mé orientaci se také nemám kde a s kým seznámit. Žiji v maloměstě, ve kterém se dříve seznamovalo na záchodech, na nádraží a v družbě, avšak to je dávno pryč. Proto jsem vyzkoušel dvě monopolní seznamky, avšak bez úspěchu. Zkoušel jsem i seznamování naživo, avšak skončilo to zle. Před rokem jsem výjimečně potkal na seznamce můj ideál-byl hodně vysoký, měl škodu 120 a bydlel v bytě ze 70.let, avšak fetoval a jen mne využil. Měsíc po tom jsem se předávkoval prášky. Dodnes jsem se z toho zklamání nevzpamatoval a už rok si stále dokola pouštím píseň Helpless od Flirts. Chodil jsem k jediné psychiatričce v našem městě, ale ve své podstatě mi není rady, poněvadž spadám do dost ojedinělé problematiky. Přepadává mne každý den nepředstavitelná úzkost a bolest z osamělosti a zážitku před rokem je čím dál vyšší. Už nevím jak dále. Už nechci přežívat a čekat na smrt.
Hezký den.
Dobrý den mladý muži,
jediný na světě, co má zálibu v 70. a 80.letech, co je odsouzen být...
