Kafka vedl dlouhé roky boj s tuberkulózou. Cesta k očkování se otevřela, až když nemoci podlehl
V době vzniku samostatného Československa se z tuberkulózy stal celospolečenský problém postihující stále větší počet obyvatel v produktivním věku, které na dlouhé roky nemoc vyřadila z provozu. Jedním z nich byl i ve světě pravděpodobně nejznámější spisovatel žijící na našem území, Franz Kafka. Jaký byl pacient, jak probíhal jeho dlouholetý zápas s tuberkulózou a jak se odrazil v jeho tvorbě?
Ochromila města, poté i venkov. Tuberkulóza se nevyhýbala nikomu
Tuberkulóza, nazývaná dříve také souchotiny nebo úbytě, se v Českých zemích značně rozšířila v souvislosti s průmyslovou revolucí v průběhu 19. století. Kvůli tovární výrobě se tehdejší obyvatelstvo začalo masivně přesouvat do měst, která nestačila na jejich příliv dostatečně pružně reagovat, a tak přistěhovalci často končili v nehygienických sklepních bytech. V kombinaci s vyčerpaností z těžké rutinní tovární práce se jednalo o hlavní důvody pro rychlé šíření nákazy.
V první polovině 20. století se situace obrátila a centrem rozšíření tuberkulózy se stal naopak venkov, kde stále chyběla specializovaná péče i osvěta.
Nejvíce se nemoc šířila mezi chudými a dělnickými vrstvami, nevyhýbala se ovšem nikomu, dokonce ani dětem. Ačkoliv byl původce nemoci, bacil tuberkulózy, objeven Robertem Kochem už v roce 1882, tedy se vědělo, že se jedná o nakažlivou chorobu, mýtus o dědičnosti tuberkulózy živila skutečnost, že na ni umíraly celé rodiny. K nákaze je totiž třeba intenzivní a dlouhodobý kontakt s nakaženým.
Jednotný protiepidemický postup proti tuberkulóze vznikl až s Československem
Stejně jako v případě covid-19 i v boji s tuberkulózou začala být uplatňována celostátní protiepidemická opatření. Na přelomu století u nás začala vznikat síť plicních léčeben a sanatorií. V roce 1905 byl otevřen první dispenzář, v podstatě protituberkulózní poradna zaměřující se na aktivní vyhledávání rizikových znaků a časných stadií nemoci (tzv. depistáž) a osvětu v oblasti.
Jednotný protituberkulózní postup byl však ustanoven až po vzniku samostatného Československa – hlavní institucí, která ho organizovala, byla Masarykova liga proti tuberkulóze. „Tehdy se tuberkulóza stala významným celospolečenským problémem, zejména z ekonomického hlediska, protože postihovala mnoho lidí v produktivním věku, které na dlouhé roky vyřadila z pracovního procesu a jejich návrat do něj byl velmi nejistý,“ říká historička Mgr. Šárka Caitlin Rábová, Ph.D., která se tomuto tématu dlouhodobě věnuje. Typickým reprezentantem této skupiny byl zaměstnanec pojišťovny a spisovatel Franz Kafka.
Možnosti léčby tuberkulózy byly značně omezené. Kauzální léčba až do 40. let neexistovala
Úspěch léčby tuberkulózy velmi záležel na tom, v jakém stadiu byla nemoc odhalena. „Pokud byl pacientův nález umístěný jen v jednom laloku plic, který se vyoperoval, tak byla nemoc vyléčitelná. Jednalo se ovšem o malé a nerozsáhlé nálezy,“ upřesňuje specialista na léčbu tuberkulózy (ftizeolog), předseda Slovenské pneumologické a ftizeologické společnosti Slovenské lékařské společnosti, doc. MUDr. Ivan Solovič, CSc. Z chirurgických metod se běžně prováděl také tzv. pneumothorax, tedy umělé vhánění vzduchu do pohrudniční dutiny za cílem kolapsu tuberkulózou zasaženého plicního laloku. Účelem zásahu bylo uzavření dutiny, v níž byl přítomen bacil, což vedlo k zabránění šíření nemoci do jiných částí těla.
Kromě operačního řešení se u těchto nálezů spoléhalo na nastartování pacientovy imunity, která se s nákazou vypořádala, kauzální léčba totiž až do objevení antibiotika streptomycinu v roce 1943 neexistovala. K podpoře imunity se využívaly zejména přírodní prostředky podpůrné léčby – čerstvý vzduch (klimatoterapie), slunce (helioterapie) a zdravá strava (dietoterapie). Ty byly v klidovém režimu ordinovány pacientům izolovaným v sanatoriích.
Prognóza lidí nakažených tuberkulózou byla ovšem i tak neúprosná: „Bez dostupných antibiotik každý druhý pacient na tuberkulózu zemřel,“ konstatuje doc. Solovič.
Základním diagnostických nástrojem při podezření na tuberkulózu byl už tehdy rentgen hrudníku. Díky němu bylo možné zjistit rozsah nálezu. Následovala úvaha ohledně smysluplnosti chirurgického řešení. U Kafky nebylo k chirurgickému řešení přistoupeno, byl poukázán rovnou k sanatorní léčbě.
Vykašlávání krve je typickým příznakem tuberkulózy. Nikoliv jediným ani hlavním
Kafka se na doporučení svého přítele a obdivovatele Maxe Broda obrátil s podezřením na tuberkulózu na lékaře krátce poté, co jedné srpnové noci roku 1917 zažil vykašlávání krve.
Ač to někdy může z uměleckých i historických zmínek o nemoci vypadat, vykašlávání krve není příznakem pokročilé tuberkulózy, nemoc po něm může probíhat ještě mnoho let. Stejně jako u Kafky.
Doc. Solovič upozorňuje, že toto drobné krvácení způsobené narušením cévky v nemocí zasažených plicích je třeba odlišovat od chrlení krve, které je v případě tuberkulózy příznakem konečného stadia nemoci, protože při něm dochází k narušení životně důležitého krevního zásobení plic. Ani dnes, pokud není pacient okamžitě převezen na operační sál a v řádu několika minut operován, nemá tato situace již žádné řešení. Takže zatímco Dáma s kaméliemi pokašlávala během svého „dlouhého“ tance krev nenápadně do kapesníčku, Moliére chrlením krve během představení „zahrál“ svou smrt v přímém přenosu.
Jak ale doc. Solovič připomíná, v případě vykašlávání krve se jedná sice o typický, ale nikoliv jediný a často ani dominantní prvotní příznak nemoci. Tuberkulózu provází slabost, noční pocení, úbytek na váze, nevýkonnost a suchý dráždivý kašel. Že tyto obtíže zažíval i Franz Kafka, je patrné jak z jeho asketického vzezření, tak i z jeho opakovaných stížností na noční nespavost.
Nedisciplinovanost a bohémský život vedly u Kafky k rozšíření nemoci z plic
Jaký byl Kafka pacient? Pokud ho podle dr. Rábové srovnáme s jiným spisovatelem, který rovněž trpěl tuberkulózou, byl mladší, ale na tuberkulózu zemřel ve stejný rok jako on, Jiřím Wolkerem, tak byl jistě méně disciplinovaným a nedůvěřoval příliš ani lékařům, kteří o něj pečovali.
Pokud není tuberkulóza řádně léčena, dostává se bacil z plic krevním oběhem do jiných orgánů. Vědci například nedávno analyzovali srdce Frederyka Chopina naložené v lihu a zjistili, že u něj nemoc zasáhla dokonce i srdce. „Tuberkulóza může postihnout kterýkoliv orgán v lidském těle, jenž je prokrvený,“ vysvětluje doc. Solovič.
Bacil se ovšem může rozšiřovat také prostřednictvím vykašlávání krve nebo mízním oběhem. K tomu došlo také u Kafky, u něhož bacil tuberkulózy po letech napadl mízní uzliny v oblasti krku, což vedlo k jejich provalení připomínající hnisající květák, odborně tzv. skrofulóze (česky krtici). V Kafkově době se jednalo o běžnou komplikaci chronické tuberkulózy, dnes se jedná o vzácnou záležitost, protože antibiotika bacil zlikvidují dříve, než k ní dojde. Je důsledkem dlouhodobého řádného neléčení nemoci v kombinaci s bohémským životem spisovatele. Protože bylo Kafkovo postižení hrtanu tak závažné, že znemožňovalo přijímat potravu (dnes by mu byla podána sondou), jednalo se de facto o příčinu jeho úmrtí. Tuberkulóze podlehl v nedožitých 41 letech.
Tuberkulóza ovlivňovala fázemi horeček a jejich ústupu uměleckou tvorbu
Literární styl tuberkulózních autorů silně ovlivňoval průběh nemoci. Jak vysvětluje doc. Solovič, jak se šířil bacil v jejich těle, mívali fáze horeček, kdy byli utlumení, depresivní a neschopní práce, ale často navštěvovaní múzou. Jakmile horečky opadly, dali se opět do intenzivní práce, než horečky znovu udeřily. Tuberkulóza tak zasáhla kromě života mnohých umělců také do jejich tvorby.
Zatímco v 19. století byl ideálem tehdejší krásy bledá tuberkulózní dívka s namodralými rty vykašlávající krev, začátkem 20. století dostala tuberkulóza v literatuře mužskou prezentaci. „Tuberkulózním hrdinou se stal muž, který onemocněl během první války,“ připomíná dr. Rábová. „Spisovatelé totiž často měli zkušenost s nemocí a léčbou v sanatoriu, jejich příběhy jsou tudíž do značné míry reflexí jejich vlastních prožitků,“ dodává. V české literatuře má podle dr. Rábové tuberkulóza spíše okrajovou roli a sloužila spíše k dokreslení sociálního původu hrdinů.
Podle Kafky v jeho tuberkulóze „choroba duše vystoupila z břehů“
Zdrojem pro poznání Kafkovy počínající tuberkulózy je korespondence s jeho přáteli Robertem Klopstockem a Maxem Brodem. O jeho pokročilé tuberkulóze je možné se dozvědět mnohé z dopisů s Milenou Jesenskou. Obecně o ní ale o ní příliš často a rozsáhle nezmiňuje.
Nejprve ji líčil jako požehnání. „K jeho strategiím zvládání choroby patřilo vidět ve fatální diagnóze i něco pozitivního – jako třeba zbavit se nemilovaného zaměstnání v Pražské dělnické úrazové pojišťovně, které mu bylo jen zdrojem obživy, nebo uniknout manželskému svazku,“ uvádí historik medicíny, Dr. Harald Salfellner.
Kafka popisoval svou nemoc jako důsledek svého dlouhodobého psychického strádání a v korespondenci situaci popisuje jako „chorobu duše, která vystoupila z břehů“. „Domníval se, že všechny jeho starosti, tedy zejména ty vztahové, vyústily v to, že se jeho mozek domluvil s plícemi, které převzaly část tíhy, jež už jeho mozek nebyl schopen unést,“ upřesňuje dr. Rábová. Jednalo se o snahu si racionálně odůvodnit svou nemoc, a jak potvrzuje dr. Rábová, nejednalo se u tuberkulózních jedinců o ojedinělou reakci na novou diagnózu.
Projevy tuberkulózy Kafka zprostředkovává skrze neustálou důkladnou duševní sebeanalýzu. „To, že takový jemnocitný pozorovatel sebe sama i svého okolí klade ve vztahu k tělesným projevům také otázky na jejich psychické dimenze, se dá očekávat. Kafka je v tom dítětem své doby,“ dodává Dr. Salfellner.
Kafkův vztah k nemoci prošel značnou proměnou
Vztah Kafky k tuberkulóze se ale během let vyvinul. Zatímco zprvu podle dr. Rábové Kafka dopady své nemoci bagatelizoval, později si uvědomil, že jde o vážné onemocnění. „Zásadní změnu v něm vyvolalo setkání s jedním českým pacientem, který trpěl tuberkulózou hrtanu, jež se projevovala bolestivými nárůstky. Byl v léčebně zcela osamocen a ‚léčil‘ si napadené místo pomocí speciálních zrcátek, kterými do hrtanu přiváděl sluneční paprsky. Kafku toto setkání psychicky úplně zlomilo a myslím, že v tu chvíli si uvědomil, jaké fatální dopady má tuberkulóza na život svých obětí,“ popisuje dr. Rábová.
Trpěl Kafka skutečně tuberkulózou? Důkazy o opaku jsou nepřesvědčivé
Před několika lety přišel historik George Fabian s hypotézou, že Kafka tuberkulózou netrpěl. Historické prameny podle něj poukazují pouze na běžný „plicní katar“. Jeho snahu vyjadřovat se o něm jako o tuberkulóze lze podle něj odůvodnit tím, že se mu tato diagnóza nejen hodila pro vypořádání se s překážkami pro plné literární soustředění v osobními a pracovním životě, ale také mu poskytla „potravu“ pro budování aury záhady okolo svého života a díla.
Oslovení odborníci se s touto hypotézou ovšem neztotožňují. „Se znalostí důležitých životních svědectví a klinického průběhu Kafkovy nemoci nechovám žádné pochybnosti o tom, že Kafka trpěl tuberkulózou, jež po zhruba sedmi letech vedla k jeho smrti,“ odmítá hypotézu Dr. Salfellner. „Kafkovo dílo a celý jeho život je do dnešní doby jistě fascinující, ale myslím si, že je třeba si připustit, že byl i ‚pouhým‘ nemocným jedincem, který si v posledním stadiu své nemoci uvědomil, jak moc touží žít dál,“ přitakává mu dr. Rábová.
Ani z čistě medicínského hlediska podle doc. Soloviče mnohé z této hypotézy „nesedí“: „Musíme si v závislosti na ní položit otázku, co tedy vyvolalo plicní katar? Protože ten musel vyvolat nějaký bacil. Pokud by to byl netuberkulózní bacil, tak by ty pobyty v sanatoriích vedly k tomu, že by se mu onemocnění zaléčilo. A nebylo by možné, aby se projevilo v krku. Na co by tedy zemřel? Projevy tuberkulózy jsou v této oblasti v jeho době typické,“ vysvětluje doc. Solovič.
Plošné očkování proti tuberkulóze u nás mělo obrovský efekt. Ve světě se nemoc stále nedaří eliminovat
Je ironií osudu, že přesně v roce Kafkovy smrti vyvinuli dva bakteriologové Albert Calmette (po něm se očkování proti tuberkulóze nazývá kalmetizací) a Camille Guérin očkovací látku proti nemoci. Při jejím testování na lidech ale došlo k neštěstí, které zavedení očkování do praxe výrazně zpomalilo. Plošné očkování proti tuberkulóze tak bylo u nás zahájeno až po druhé světové válce, v roce 1953. Jeho efekt byl, jak potvrzuje vakcinolog prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D., zásadní: „Od roku 1960, kdy jsme viděli 16 000 onemocnění, klesl jejich výskyt v roce 2019 na 464. K poklesu na polovinu, tedy na 8000 případů ročně, došlo za 10 let,“ uvádí.
V plošné podobě bylo ukončeno v roce 2010 kvůli setrvale klesajícímu výskytu onemocnění pod hodnotami, které vykazovaly západoevropské země, přetrvávajícímu počtu komplikací po provedeném očkování a malém riziku úmrtí při vrozeném nerozpoznaném defektu imunity. Nadále se očkují pouze rizikoví novorozenci. Podle prof. Prymuly k ukončení plošného očkování došlo ve správnou dobu, protože výskyt nemoci dnes nestoupá a strategie očkování rizikových skupin je dostatečná.
Jak ale připomíná doc. Solovič, který působí také jako konzultant ohledně tuberkulózy u Světové zdravotnické organizace, situace dosažená u nás díky éře plošného očkování rozhodně není ukázkou světového boje s tuberkulózou: „Mluvit o celosvětové eliminaci tuberkulózy je zatím utopie, čtvrtina světové populace je infikovaná latentní tuberkulózní infekcí,“ uzavírá.
Zdroje:
Fabian G. Was Kafka tubercular? Oxford German Studies 45, 4, 434–443.
Vilaplana C. A literary approach to tuberculosis: lesson learned from Anton Chekhov, Franz Kafka and Katherine Mansfield. International journal of infectious diseases 56, 17, 283–285.
https://www.vitalis-verlag.com/en/topics/kafkas-world/kafkas-krankheit/
https://www.drmirkin.com/histories-and-mysteries/franz-kafka-and-tuberculosis.html
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2639911/
https://www.prolekare.cz/casopisy/prakticky-lekar/2008-8/tuberkuloza-pluc-a-dielo-franza-kafku-166
https://www.mnof.cz/ockovani-proti-tuberkuloze-kalmetizace
https://www.florence.cz/odborne-clanky/florence-plus/historie-onemocneni-tuberkulozou/
