Dýchání ve výškách
Holdujete turistice? Ti z vás, kteří se chystají na vysokohorskou turistiku, by měli vědět, že před výstupem na nějakou tu tisícovku neuškodí poučit se o možných rizicích.
Na úrovni moře činí barometrický tlak průměrně 101,3 kPa. S rostoucí nadmořskou výškou klesá barometrický tlak a také parciální tlak kyslíku ve vdechovaném vzduchu, který činí na úrovni moře 21,33 kPa. Klesne-li parciální tlak kyslíku rozhodující pro zásobování organismu kyslíkem pod kritickou hodnotu okolo 4,7 kPa, dojde k poruchám funkce mozku. Při normálním dýchání nastane tato situace na úrovni asi 4000 metrů nad mořem.. Nízká hodnota parciálního tlaku kyslíku ve vdechovaném vzduchu dráždí dechová čidla a dochází ke zvýšení dechové frekvence. Tím se posune kritická hranice okolo 7000 metrů.
#IMG#Při dýchání kyslíku z tlakových lahví je možné vystoupit do větších výšek. Nyní je, bez zrychlení dechu, kritický práh nad 12 000 metrů. Moderní letadla, která létají na dlouhých tratích, se drží mírně pod touto výškou, takže při poklesu tlaku v kabině je možné s kyslíkovou maskou přežít. Ve vysoké výšce se také zvyšuje produkce červených krvinek, tím se ale zvyšuje vazkost krve, což jejich počet limituje. Pobyt ve výškách nad 14 km nad mořem je i při dýchání kyslíku z tlakových lahví možný pouze v tlakových kabinách nebo oblecích (kosmické lety). Nad 20 km by bez takové ochrany začaly tělní tekutiny vřít, protože barometrický tlak je v této výšce nižší než tlak vodní páry při 37 °C.
