Vzdor, temperament, noční halucinace u tříletého dítěte
Dobrý den,
naše dcera (3 roky a 5měsíců) je velice "živé" dítě už od malička (temperamentní, emotivní, vše prožívá na plno). Je moc milá, na svůj věk šikovná, empatická. Asi minimálně 1-1,5 let mívá noční halucinace - asi do 2h po usnutí (zdá se, že "prožívá" okamžiky dne, ať už ty milé, tak ty nemilé...). Během halucinací nevnímá, nevidí. Bere na to homeopatika ("namíchaná" na míru přímo na ni, bere je v periodách). Myslíte, že pomohou, postačí?
Nyní máme i 6měsíční miminko, což asi také se vším souvisí, začla chodit do školky... Na mě, jako mamince, visí, s tatínkem je také ráda. Malého brášku miluje, ráda si s ním hraje, mazlí, úmyslně by mu neublížila. Ale je vidět, že se snaží být mi na blízku, občas si sama řekne nebo dá najevo, že mě teď potřebuje na blízku apod.
Můj hlavní problém poslední doby je "období vzdoru, vzteku..."
Sešlo se to u ní vše najednou (malý, školka, období vzdoru). O to víc to bývá náročné. Manžel má časově náročnou práci, dny kdy je v práci, chodí domů, až když obě děti spí. Už delší dobu (myslím tím i období dávno před vzdorovém) mám problém, co dělat, nechová-li se malá tak, jak by "měla". Teď je to tedy horší. Nepomáhá často ani po dobrém, ani po zlém. Malá odmlouvá, "chce", nejlépe vše ihned, nejlépe laskominy, dupne si, ... Často hned vybuchnu, křičím. Pak mě to mrzí, protože vím, že je to zbytečné. Vždy si ji pak vezmu k sobě a vysvětlím "situaci", ale pokaždé je to stejný scénář. Teď to bývá i tak, že není-li východisko, dostane malá přes zadek (ne "výprask", jen ji 1x dám přes zadek). Nevím, jak reagovat, jak to zvládat, jak se zachovat v dané situaci.
Mám spíš i dojem, že je chyba i ve mně, bojím se, abych jí psychicky neubližovala. Uvažuji, že navštívím děts. psychologa, který by minimálně poradil...
MOC děkuji a omlouvám se za zmatený popis.
Dobrý den Pavlo, mezi 2 a 5. rokem věku se u dětí objevuje období 1. vzdoru (dále budou ješt...