Syn má opakované tiky
Dobrý den - spíš noc.
Chtěla jsem se zeptat, v poslední době studuji sama projevy různých nemocí u malých dětí.
O co mi jde.
S manželem máme syna - 13. 6. 2013. Má 2 roky a 5 měsíců.
Od malička jsme chodili plavat. S Petříkem bylo od začátku všechno jinak, jen jsme nevěděli co mu je. Nepřetáčel se z bříška na záda, ale k jeho projevům chování. Péťa jakoby neslyší. Byli jsme na hloubkové vyšetření sluchu ve spánku, kdy mu dali elektrody na čelo a dali mu sluchátka a pouštěli různé impulzy do uší. Jedno ucho vyšlo v pořádku, druhé prý se nepodařilo změřit. Pediatrička nás poslala na genetiku. Protože Péťa je zvláštní na svůj věk. On totiž nemluví. Když mu říkáme básničky - odezírá, otvírá pusinku jen do tvarů a, e, i, o, u. Co řekne, - řekne hou - v básničce houpy. A zjistili mu defekt čelisti. Má předsunutou spodní čelist v poměru 63:53. Z hlediska lékařského tomu nerozumím. Další problém, který Péťa má - my jsme hudební rodina. Já studuji sbormistrovství, nastudovávám a v těhotenství jsem nastudovávala náročná hudební díla. Symfonie a tak. Náš Petřík moc nereaguje na zavolání, když je v "tranzu". A teď snad to nejdůležitější. On miluje hudbu. Stojí u televize blízko a směje se při poslouchání a kolíbe se ze strany na stranu jako "metronom" a při tom, když ho ta hudba vzruší - Péťa vyskočí do vzduchu, propne své metrové tělíčko jako baletka, udělá piruetu a hopská u toho a víte, já nemám vystudovanou taneční choreografii. Ale on se všemožně ohýbá u té hudby jakoby napodoboval ty tanečníky. Petřík běhá, nechodí, neumí chodit. On nevydrží chodit. Dvakrát denně musíme pravidelně chodit na dlouhé procházky i několikahodinové. Abych ho utahala. Co chci říct, při tom tancování a poslouchání hudby v rádiu, rádio mi hraje jako kulisa, někdy jej pustím nahlas, aby za mnou Petřík přiběhl a on přijde, protože hraje jeho oblíbená skladba nebo píseň. Důležité je podotknout, že když Petřík nemluví, u toho pohupování vypne své tělíčko a třepe ručičkama jako motýlek. Když jsme byli u neurologa, ten řekl, že se mu nevěnujeme, že má syndrom "nemocničního dítěte". Víte, my se mu věnujeme, ale on nechce se mnou doma komunikovat. Jakmile jdeme na procházku, je spokojený, že se vybije.
Když to shrnu - tancuje pohupuje se ze strany na stranu, při nějakém silnějším impulzu hudebním třepe ručičkama a má radost a když jej obejmu, je celý ztvrdlý v tu chvíli.
Myslela jsem že by to mohl být tourettův syndrom, protože jsem se dočetla, že ty děti si zacpávají uši a zavírají oči. Můj Petřík to taky dělá. Když vleze do místnosti, kde je hodně přímého světla anebo když je tam rozsvícené světlo, když je šero. Vylézají mu žebra.
Víte, vůbec si s ním nevíme rady, protože v bytě lítá tam a zpátky naráží do všeho a je to pro mně namáhavé jej uklidnit.
Manžel byl prý to samé, nebylo mu rozumět, pozdě až kolem čtyř let začal mluvit, dodnes mluví špatně. A v téměř čtyřiceti letech manžel hraje aktivně fotbal, háže nůžky ve vzduchu, kolikrát spadne na záda a já trpnu, aby si nezlomil vaz. Je aktivní sportovec. Já jsem hudebník a miluji hudbu. Starší dcerka /12/ hraje rovněž na klavír a navštěvuje sborové těleso. Loni zpívali v Mahlerově symfonii na Janáčkově máji. Co se Vás chci zeptat. Je možné, že náš Petříček má tourettův syndrom, když upřednostňuje tyto stereotypní pohyby. Nebo je "geniální" a neumí to dát najevo, tak to dává takto. - myslím to, že miluje hudbu a potřebuje ji ke svému životu. A ty takzvané "piruety", které dělá u toho svého tance, jsou jenom zděděné pohybové vlohy po manželovi. Z genetiky se prokázalo, že autista není. Když jdeme na procházku, Péťa sleduje ptáčky, jak létají.... A on hned zatřepetá svými ručičkami a ztvrdne mu u toho celé jeho tělíčko. Rád pozoruje stromy, listy, větve jak se kolébají tam a zpátky, tam a zpátky a při tom taky zatřepetá svými rukami. Víte, jakoby dostal nějaký elektrický impulz do svého tělíčka, cokoliv co jej zaujme - rychle jedoucí auto, tak zatřepetá těmi ručičkami. Poradíte mi, co mám s ním dělat? Abych ho zklidnila? Mám strach, že mi ho nevezmou do školky. Je hrozně živý. Napadá Vás nějaká diagnostika?
¨Moc Vám děkuji.
Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz.
Jsem ráda, že se u Petříka nejedná o autismus. Škoda, ž...
