Stydlivost
Dobrý den, mám dvouletou dcerku, která je od malička velmi bojácná. Např. když jí byl rok, stačilo, aby zaskřehotal v dáli pták a malá začala plakat. To už dnes sice není, ale stále se bojí cizích lidí. Odvrací od nich hlavu, aby se na ně i nemusela dívat a nepromluví ani slovo. Dělá to i např. když týden nevidí babičku, tak to také udělá a po chvíli to nějak zpracuje a už je to dobré. Jinak je velmi šikovná a chytrá - doma pořád povídá, říkanky, počítá do 5, mazlí se atd. Celkově se ta "úzkost" zlepšuje, zajímalo by mě, zda je toto "normální" a pokud ano, jak jí podpořit, aby se nebála, aby byla silná sebevědomá osobnost. (chválíme jí,vysvětlujeme, že jsou to lidi, děti jako my, že jsou hodní. každý den chodíme mezi děti atd.). p.s. nedávno mě překvapila v herně začala něco vykládat cizímu chlapečkovi, ale pak jakoby si ten strach uvědomila a začala mě hledat a byl konec jejich konverzace :) Tak prosím o radu, jak ji trochu popostrčit, aby si věřila. Už také nechci, aby 50x za den musela poslouchat od těch "cizích" lidí - no jo, ty se stydíš jo apod.... Moc děkuji.
Dobrý den, myslím, že vše děláte dobře. Důležitá je trpělivost, protože řešení vašeh...
