Strach
Dobrý den,
před rokem a půl se moje matka ostěhovala od mého otce, on to velice těžko nesl a prvního půl roku za mnou dojížděl na návštěvy, které byly v pravidelném intervalu téměř každý druhý den. Byl ve velice těžké situaci a tak pochopitelně o ničem jiném nemluvil, než o rozchodu s mojí matkou. Pokoušela jsem se mu pomoci,dokonce jsem mu domlovula návštěvu psychologa, na kterou se ale nedostavil. Jeho návštěvy pro mě byly velice vysilující, často přijel ihned jak jsem dorazila z práce a odjížděl pozdě v noci. S přítelem jsme neměli vůbec čas pro sebe. Zhruba po půl roce začal nový vztah s partnerkou, přestal k nám jezdit, ale z obou stran jak od otce, tak od matky jsem byla naustále obtěžována otázkymi co jeden, nebo druhý dělá atd... prostě na sebe pořád vyzvídali. Zhruba po roce od jejich rozchodu, kdy neustále řešili přeze mě svoje neshody jsem začala mít zdravotní problémy. Težko se mi to popisuje, ale začala jsem se i více pozorovat, číst články o různých nemocech na internetu a častěji navštěvovat lékaře, podle mých přátel s banalitami, které se vyřešily sami. Letos v létě jsem to na oslavě přehnala s jídlem a pitím a měla jsem více jak týden problémy s trávením. Pořád jsem myslela na to, zda je to jen dietní chybou (tím, že jsem se prostě přecpala a splácala vše dohromady, ač jinak jím zdravě a pravidelně),nebo zda je to něco závažného. Následkem toho jsem po jedné vyčerpávající poradě v práci s neustálými myšlenkami na můj zdravotní stav dostala hrozný strach o sebe a o svůj život, strašně jsem se klepala,chvíli mi bylo strašné horko,pak zase zima,měla jsem hysterický záchvat pláče. S těmito obtíži jsem navštívila svého obvodního lékaře, který mi dal prášky na uklidnění, které jsem brala pouze minimálně. Od té doby jsem podobný záchvat neměla a obvodní lékař mě sdělil,že návštěva psychologa není zatím nutná, protože jsem tyto problémy měla poprvé. Nyní téměř po třičtvrtě roce na sobě stále něco pozoruji, mluvím o nemocech. I nad banální bolestí břicha dokážu dobu přemýšlet,hledat různé příznaky na internetu. Chtěla bych se těchto pocitů zbavit. velice mě obtěžují a uvědomuju si, že mi zbytečně zabírají čas, který bych mohla trávit jinak. Prosím poraďte mi jak bych mohla nastalou situaci řešit, zda je nutná návštva psychologa, popř. co pro sebe mohu udělat sama, jak se pokusit špatné myšlenky zvládat i bez návštěvy u odborníka. Mnohokrát děkuji za odpověď.
Sama asi tento stav nezvládnete, rozhodně bych návštěvu psychologa doporučila. Určitě není ...